To jsou kšefty ... Tolik lidí se hlásilo, že si dnes zajezdí. Zajímavý je, kolik lidí nemohlo jet z důvodu, že jim přijela na návštěvu tchýně. Nakonec zůstal jen Human. A aby to jako nebylo jednoduchý, tak že nemůže odpoledne. Takže sraz v 9:00 na trati, to byl skutečně dárek od čerta, venku +1stC. Ráno klasika, Human buď nepozná hodiny na hodinkách, nebo žádný nemá. Nicméně on prej chodí pozdě všude. Což můžu potrdit i ze styku pracovního, ale musím pochválit, ve čtvrtek přišel jen o 15 minu pozdějc :-). Takže eště jednou za čtvrtek: "Děkuju".
Zvolili jsme tuhle trať
BFR, která je na protějším břehu řeky než Závistler.
Lokalitu jsme vybrali s tím, že já si jako zarehabilutuju a Human se bude trošku nudit. No chyba. V horní části tak trochu placka. Skoky rozmístěný celkem vtipně. Svoje udělalo mokro a tak zatáčka za první "lavicí" (napůl rozkopaný) celkem snižovala rychlost potřebnou na další následující skoky. V tédle části tratě sem se fakt nesnažil, nebyl jako důvod. Todle eště doktor nepovolil. Human se snažil a dost ho to zmáhalo. Objektivně řečeno, moc snadný to nebylo. Navíc sme nejak nepochopili předem, že mít na zadních kolech sjezdový gumy 2,5 nebude zrovna ideální, další chyba. Tlak pod 2 atmosféry ... to už snad nebyla ani chyba, ale komedie. Sem zapomněl napsat, že oba dva jsme zvolili hardtaily, to jediný sme udělali dobře. Human to na jednom skoku doskakoval jen silou vůle, ale 5 prvních pokusů šlo stejně do hrany. Human říkal (začátek citace), že shání raketku do prdele (konec citace). Tak kdyby jste někdo měl třeba po Silvestru něco málo pyrotechniky zbytkem, tak ... human@king.hungary
Pak jsem si něco vyslechl o tom, jak má i těžký ráfky a těžký, blátem zasviněný, gumy. Když sem mu vyfotil přední kolo, tak už těch řečí o blátě nechal. Pokud si tam půjdete zajezdit a budete to chtít doskakovat, tak zapoměňte na DH kola. No po tomto vtipným úseku je první klopka. Byla v ní pěkná louže, což člověka nutilo projíždět jí správně. Tak to snad nebylo ani na závadu. Pak úsek nějakejch menších dvojáčků, který je snad lepší okopírovat přes zadní kolo (a to mi fakt nešlo) a něco málo klopek. Pak takovej přescesťák (možná přespěšiňák) a za zatáčkou možnost volby psycho dropu, nebo nájezdu na skok.
A tady to je konečně trochu z kopce. Psycho drop proto, že má dvě hrany a my nepochopili, která je ta správná. Těžko to popsat, běžte si to hupnout :-) a pochopíte. Ta stopa s nájezdem na skok je stejně zábavnější, sme se shodli.
V cílovým prostoru byl už asi někdo slavit Mikuláše, bylo tam něco málo čerstvě vypitých flašek. Mikuláš, ztratil plášť, Mikuláška tašku, měli v ní flašku. A když už jsme u alkoholu, tak začneme bilancovat. Trať zábavná, stojí za návštevu, ale nečekejte žádnou závratnou délku (jako Human prohlásil, že čekal tak 500m trať, ale nakonec byl rád, to by neušlapal). Nudit se ale určitě nebudete, jen doporučuju vybrat den, kdy bude sucho. My jsme odcházeli celkem unavení, děsnýho šlapání to bylo :-). Jo a parking je nejlepší nahoře, jde zaparkovat pár metrů od startovní rampy. No rampy ... ale jo, rampy.
Něco málo fotek tu
klik sem.
Jo a pokud jde o tchýně, udělejte to jako Human ... ihned po ježdění se k ní šel najíst ...
Při tlačení jsem se dovědel něco málo novinek o Humanových technikách tréninku. To prostě musím co nejdřív zveřejnit. Mám k tomu slíbený i vidžeo. Tak jen co mi ho dodá a něco sestřihnu, tak to pustím do světa ... Máte se na co těšit.
J.T.L.
První číslo je nafoceno šesti fotografy, o nichž se dočtete něco málo na úvodních stránkách ... a pak už jen pure biking a pure nature .... pravda i pure city. Mě nejvíc bavil obrázkový příběh o všedním dnu jednoho týpka "Day in the life of Boyko".
Tak si to sosněte ... sice to má cca 60MB, ale získáte 81 luxusních stránek ... klik sem.
