Konec zvonec

Konec světa. V očekávání  apokalypsy způsobené zničující sluneční aktivitou jsem v klidu dožil konce tohoto roku 2012. Ono tedy bylo od začátku jasné, že Mayský kalendář 21.12. končí jen proto, že následně začíná nový. Ale to by se jaksi nikomu nehodilo do krámu, moderní doba potřebuje negativní, netradiční informace, aby si jich člověk všiml. Média a lidé závislí na popularitě jsou opravdu chudáci. V dnešní době je dost těžké na sebe strhnout pozornost, když ze všech stran, ze všech zdrojů je každý člověk informacemi doslova bombardován. Je těžké zaujmout. A taky pozitivní zprávy nepodporují obchod. USA je země neomezených možností. A informacím se tam proto daří nejlépe. Existuje několik firem, co soukromým zájemcům přestavují vyřazená sila na balistické střely na osobní bunkry. Marketingové oddělení těchto firem si už teď láme mozek, jakou tragédii ihned vymyslet, aby se obchod zase pohnul. No a jak zaujmout v CZ? Tady není tolik bláznů (bohatých), aby se z něčeho daly peníze vymačkat přímo. Na všecko se jde přes popularitu. No a jak zaujmout? No jasně, přece nějakou blbinou. Ani by mi to nijak nevadilo, kdyby to nebyl člověk "z hradu". No jakej pán, takovej krám. Oproti tomu je tu čerstvá novinka. Je vidět, že kdo má rozum a vzdělání, nemusí ze sebe dělat klauna co doufá v zaujmutí publika. Asi málokdo má představu, co všechno ten člověk musel udělat, aby byl schopen vyhrát. Například nestihl ani narozeniny svých dětí. Ne že by nechtěl, ale prostě musel trénovat. Ale kdo někdy nezkusil najet alespoň amatérskejch 2500km za měsíc, tak to stejně nepochopí co za kládu zvládl. Tak hurá do roku 2013 a doufejme, že všechny blbý a negativní zprávy se ukáží být kachnami novinářů a tlučhubů, co si tím vydělávají na chleba. Vítězství všem co si to zaslouží! A nemusí jít zrovna o velkolepé sportovní podniky. Mějte se a neshle v roce 2013.

Lada J.

Mňami mňami

A moje oblíbené téma. Úroveň gastronomie v naší milované vlasti. By mě zajímalo, kdy se tady naučí v restauracích vařit. Zajímavý je, že není problém jít do hospody nálevny a dát si guláš. To většinou ujde. Problém je, když jdete takhle v práci na oběd a máte chuť na něco konkrétního. A nemáte čas běžet zrovna tam, kde víte že vařit umí. Tak třeba dnes. Měl jsem chuť na moji oblíbenou minestrone a boloňský špagety. A tak jsem zašel do picošky co je kousek od práce. No to jsem si moc pochutnal ... takovou šlichtu už se mi hodně dlouho někdo neodvážil dát na stůl. Když jsem se domáhal, aby mi přivedli toho blba co to uvařil, tak nesebrali odvahu. Ani provozního mi neukázali. Banda! Svrab a muňky jim přeji. Divíte se proč jsem tak "zlej"? Tak když napíší do jídelního lístku, že mají "domácí těstoviny" a k tomu "boloňskou" (což asi vůbec netuší že je v podstatě ragú) a přinesou mi studenou rajčatovou šťávu z plechovky a v tom dva masové knedlíčky velikosti větší fazole ... a špagety evidentně z druholigového výprodeje ... v ceně 135,-Kč ... Možná to tak nevypadá, ale ten talíř je hluboký a té šlichty tam je fakt dost ... Ani se neobtěžovali trošku zaparodovat na téma boloňká a dát tam nějaký "koření". Ne že by to pomohlo, ale jsou to až tací ubožáci. Děsný. Je mi líto přátelé, ale jediné místo kde se mohu spolehnout na dobrý boloňský špagety, je tahle firma. Už se nebudu snažit dát si to někde jinde.

Lada J.

Rio 2016

Tento týden už se nám Jarda Kulhavý konečně rozhodl. Já osobně tedy doufal, že se pustí na tenký neprobádaný led - že půjde na silnici a ukáže co všecko nového v sobě najde. Ale určitě není všem dnům konec. Zatím tedy říká, že se připraví na obhajobu olympijského zlata do Ria a potom se uvidí. Myslím si, že Rio je tak daleko ... že se pravdu uvidí co vůbec bude. Ale v Riu se už připravují a dávají o tom první zprávy. Tak se Jardo těšíme.

Lada J.

Hawaii vs. česká kotlina

Zrovna dnes jsem si užil, jak dokáže být i lehce zamindrákovaný člověk na obtíž, když máte něco vyřešit. Chvíli jsem přemýšlel nad tím, co lidi k takovému zakysnutí vede. To proto, abych prolomil ledy a splnil co jsem měl. Ale déle než 5 minut mi to nevydrželo. Telefonát s někým normálním mě z toho vytrhnul. Nicméně večer se mi podobný pocit opět vrátil. Pro mnoho lidí je nepochopitelné, že i sportovci s nějakou výkonností jsou třeba jen lidi a člověk nemusí být zrovna olympionik, jako oni, aby mu občas něco napsali. Například potřebu sdělit tak lidsky primitivní pocit, jako je fajn pocit z užívání si dovolené. No co no, já jí to přeji. A co poradit ostatním pokud se chtějí poznat se sportovní elitou? Jezdit na kole slušné značky, chovat se slušně a třeba člověk dostane příležitost s někým takovým se potkat ... a zjistit, že i oni jsou jen lidi se vším, co k tomu patří. A Emily Batty mě jako člověk opravdu baví.

 

Lada J.

Tak nám zabili Ferdinanda

I když to možná nebude nejlepší přirovnání, ale mě to přišlo příhodné na situaci, kdy jsem se vyrovnal s kauzou Armstrong. Nijak mě nezlomilo ve vztahu k němu, že byl usvědčen (?) z toho, že "bral". Jak jsem se už vyjádřil několikrát, a to i v době "před skandálem". Když někdo jezdil v té době co on, jezdil tak jak většina velikánů oné doby, bylo by divný kdyby nebral. Musel by mít neuvěřitelný genetický potenciál. Tedy on má neuvěřitelný genetický materiál, stejně jako jiní velikáni, ale kdyby vyhrával nad těmito dopujícími (přichycenými i v minulosti) velikány v čistém stavu ... ufon? Pravda, že on trávil desítky hodin v aerotunelu, řešil taktiku, testoval věci co ostatní jen "používali", prostě choval se jako šampion, myslel jako šampion, byl ve své době šampion. Nikdo mu to už nikdy nevezme. Vyhrával. To co se teď stalo je jen trapná záležitost. V době studené války se dopovalo (především v olympijských sportech) naprosto řízeně, vládami dotovaně, řešili to vědci ... prostě systém. Po uvolnění mezinárodních vztahů se část získaných poznatků používala "komerčně", když "čarodějové" nabízeli svoje služby komerčním subjektům - sportovním stájím. Celá ta kauza mi přijde, že si prostě na tom někdo dělal jméno. Jako když právník žaluje tabákovou společnost, že jeho klient má rakovinu plic proto, že kouřil jejich produkty.V Evropě sranda, v USA tvrdá realita. Přijde mi i na místě, že UCI čelí obvinění, že kryla Armstrongův doping. Celá ta kauza mě nechává už chladným, sleduji to podobně jako předvolební sliby politiků. Jen mi pořád přijde sranda, jak bude 7 ročníku Tour de France bez vítěze, protože nemůžou ty druhé posunout na první místo, kde kdo z nich má prokázaný i opakovaný doping z doby minulé. Zajímavé, že jim druhá místa nikdo nevzal. Na tom je vidět slaboduchost celého toho rozhodnutí. Pro mě nemá verdikt vůbec žádný význam, považuji to za politikaření a osobní zviditelňování několika lidí. Líbí se mi jedna z posledních fotek na Armstrongově Twitteru. Já už se k té kauze vracet nebudu, stejně jako neřeším proč je v kuřecím burgeru více sójové hmoty než masa - protože to je podvod, který získal statut společenské přijatelnosti a tak se nad tím už ani nikdo nepozastavuje.

Lada J.

A z toho mám radost ...

Už jednou jsem napsal, že nejsem zrovna ukázkový fanoušek Alberta Contadora. A taky jsem napsal, že po tom prapodivně vedeném řízení o jeho dopingu jsem mu začal tak trošku fandit. Zrovna moc nepochybuji o tom, že ten clenbuterol co v sobě měl nebyl pouze a jen z hovězího masa (jak tvrdil o masu z dovolené v Mexiku). Byl bych ochoten připustit, že byl z masa, kdyby Alberto zkonzumoval všechny finalisty Mr.Olypia v závěrečné rýsovací fázi 5 dní před soutěží. Nicméně pokud mu našli tu koncentraci co tvrdili, tak mu měli dát zákaz okamžitě a né rozhodnout po tak dlouhý době a odebrat mu velká vítězství zpětně. Doping odsuzuji. Taky to dost mrví zdraví těm, co to podnikají. Ale to je jejich věc. Odsuzuji ale impotenci rozhodnout v Contadorově kauze a tak mi to přijde, že až se po dlouhé době dohodla nějaká politika a "obchod" v pozadí, tak prostě byl vypuštěn do světa verdikt. A tohle "politikaření a obchodování" odpovědných s trestem odsuzuji stejně jako doping.
Proto mě těší, že Alberto Contador má před sebou zítra poslední etapu Vuelty a má červený dres lídra. Jen hodně velká smůla by ho o vítězství připravila, protože v poslední etapě se až tak "ostře" nezávodí. Tak držím zítra palce ať všecko klapne.

Lada J.

Konečně rozumný názor

Přečetl jsem si zajímavý názor na současnou situaci Armstronga. Alespoň pro mě osobně to je zajímavý názor. Většina lidí, nechápu proč, se vrhla na lynčování Armstronga (teď píši o lidech, se kterými se stýkám). Každý se v tom patlá a tváří se blaženě, když může říct, jak to věděl. Nebo že to je jasný, že bez dopingu by ničeho nedosáhl. Nebo jsem nebyl ušetřen ani názoru, že konečně dostal ten americký hrdina na prdel, že si to ty zástupy vojáčků a nosičů vlajek zaslouží. Tohle mi už tedy trošku smrdělo :-). To co se děje Armstrongovi považuji za totální hnus. Vzpomínám si, jak jsem před x lety řekl, že nevěřím že je čistej. A jak tihle lidé se na mě obořili, že mu nikdo nikdy nic nedokázal. Vyjmenoval jsem prvních pět co byli na tour za Armstrongem a doping měli prokázaný. Neviděl jsem důvod, proč by on měl být čistej. Navíc mu musel (musí) být dodáván testosteron a každý kdo si něco přečetl o testosteronu, tak by pro udržení svého výkonu velmi rád měl jeho konstantní hladinu. Lance ji má, tedy bohužel, nikdo by si nechtěl projít tím čím on. Ale taky jsem četl už vyloženě úchylný článek o tom, jak si dopingem přispěl k rozvoji jeho osudové nemoci. Navíc zkuste si do googlu zadat třeba heslo: koupím steroidy, nebo prodej steroidů.
Už jednou jsem se vyjádřil k téhle éře sportu po konci studené války, kdy se dostalo do širší skupiny sportovců veškeré dopingové know-how velmocí soupeřících za každou cenu i ve sportu. Bral kde kdo. Nicméně nerozumím tomu, proč po takové době se v tom zase někdo patlá. Nebo tedy rozumím, někdo se v tom patlá, protože mu to prostě dělá dobře a protože se v tom patlat může. Moc se mi líbí názor pana doktora Jana Hnízdila, přečtěte si ho.
Lada J.

Jó, paní Müllerová, dnes se dějou věci

Dodnes nikdo neví, jestli Hašek psal Švejka se záměrem vytvořit idiota, nebo rafinovaného flákače. Já se přikláním k první variantě. Protože se mi líbí, když mohu říct, že Švejků je na světě pěkný zástup.
Docela nevěřícně sleduji kauzu Armstronga, který byl označen za dopujícího sportovce. Nebo že by nebyl označen za dopujícího sportovce? No a v tom je zakopaný pes. Tedy spíše dost smradlavý skunk. O co tedy jde. Svého času řádil Armstrong v cyklistickém pelotonu jako terminátor.

Připsal si sedm vítězství na Tour de France. Nikdy mu nikdo nedokázal, že by dopoval. V současné době, po velmi dlouhé době se našlo pár svědků, kteří tvrdí že čistý rozhodně nebyl. Tak byly zpětně zkoumány krevní vzorky. Ne že by se v nich něco konkrétního našlo. Nebo že by se tam skutečně něco konkrétního našlo? Nevím. Na veřejnost jenom dorazilo prohlášení, že vzorky vykazují jisté výchylky. A tak je na Armstrongovi, aby dokázal, že nedopoval. Alespoň to se od něj žádá. Ale on nic dokazovat nechce, protože nemá proti čemu by měl něco dokazovat. A tak bylo rozhodnuto, že mu bude odebráno všech sedm vítězství z Tour de France. Mě to přijde tak trochu na hlavu. To je jako kdyby si dopravní policie vzala od berního úřadu moje knihy jízd automobilu z roku 2002. A pak dopravní policie prohlásila, že spotřeba auta vykazuje odchylky a že jsem jasně musel občas překročit povolenou rychlost, jinak by to tak přece nežralo. A ať dokáži, že jsem rychlost v roce 2002 dodržoval. Nevím co bych si počal, asi bych se obrátil o radu na doktora Cimického. S blázny není žádná legrace, to může jen tak vypadat.
No a co se stane pokud Armstrongovi skutečně seberou vítězství? To se přepíší všechny výsledky tak, že nebude obsazené první místo? A nebo se ti z druhého posunou na první, třetí na druhé atd.? No a co budou dělat s těmi ročníky Tour de France, kde by tak vítězství připadlo dnes druhému Ullrichovi? :-) Myslím, že by to bylo velmi vtipné. Nebo smutné? (Pozn. pro "necyklisty", Ullrich má celkem slušný dopingový škraloupek a zatím mu ta druhá místa nikdo nevzal a ostatně ani zlato z roku 1997).
Jediný výsledek bude ten, že to cyklistice uškodí. Nesmyslné tahanice. Jestli Armstrong něco bral nebo ne, to ví na 100% jen on, jeho sportovní lékař a pár lidí z týmu. Pokud někdo má nějaký důkaz, měl by ho vytáhnout. Ale tohle plácání do vody ... Smutné nejen pro Armstronga, smutné asi pro každého sportovce.

Lada J.

Vše při starém?

Tak nám Olympiádu vyhrál Jarda Kulhavý. Hezkej závod, musel se líbit každýmu. Organizátoři postavili trať, která sice nebyla standardně XC, na tu tam bylo až moc málo techniky. Ale když se nad tím zamyslím s odstupem, tak díky trati byl závod zajímavý i pro lidi, co by se na horská kola nikdy nedívali. Trať hezky přehledná, bylo jasno kde kdo jede, technické sekce hezky na očích a na první pohled nic snadného, trať hezky rychlá a tak se cyklisté drželi pořád pohromadě a proto nebyla nouze o napětí - pokud si to takhle organizátoři naplánovali, tak klobouk dolů. Udělali trať, kde se jel závod zajímavý pro divácké masy.
A je zajímavé, jak pár hodin po závodě se na internetu diskutuje o velikosti kol :-). Kdyby vyhrál Nino, jistě by se diskutovalo o tom, zda se podílela i kola velikosti 650b. Nino skončil druhý za Járou na 29er. A hele, diskutuje se o tom, zda se podílela i kola velikosti 650b. No co dodat. Vše při starém. Jen tedy Absalon nepotěšil skalní zastánce velikosti 26. Ale výrobci si mnou ruce. Čím více rozměrů, tím více možností jak urvat klienta. A já si pořád melu svoje. Je fajn, že konečně nejsou všecky kola stejný :-) a já si mohl vybrat.
Olympionikům zdar! Jsou to všecko démoni! (myšleno obdivně)
Lada J.

Revoluce bude?

Zítra nás čeká olympijské klání žen v cross country a pozítří budou zápolit o olympijské medaile muži. Jsem zvědavý na oba závody, v obou máme jako Česká republika horká želízka. Nějak nemá smysl řešit specifika olympijské trati, pro všechny je stejná. Hlášky, jako že se jedná o "parkové" cestičky s občasným kamením zaznívají od více jezdců, na druhou stranu trať prověří fyzickou stránku závodníků a závodnic. Asi se to všecko pojede v brutální kudle. Na technice se nedá nic moc ztratit ani získat, ale pokud se tam udělá zásadní chyba tak konec zvonec. A když sprchne, jako že by v neděli podle předpovědi i mohlo, tak to může být místy "veselý". To co mě ale zajímá je materiál, kterým je vybaven Nino Schurter, jeden z velkých favoritů. Stejně jako spousta ostatních určitě pojede jednopřevodníkovou sadu XX1 (pro nás ostatní smrtelníky dostupnou až koncem roku), galusky a karbonové ráfky. Možná pojede i pevnou vidlici, necháme se překvapit. Čím se ale odliší od ostatních, tak to bude velikost jeho kol 27.5 (označované i 650b).

Poté co 29er kola způsobila revoluci mezi závodníky a vyvolala tisíce internetových diskusí mezi ostatními uživateli kol se objevil Nino s 27.5 palcovými koly. Už je tedy vozí letos celý svěťák, ale pokud si udělá zářez na Olympiádě, hodně si přilepší jako propagátor tohoto rozměru. Výrobce Scott, za který jezdí, to jistě hned marketingově využije. A proč by né. Proč nevyužít úspěchu a neříct, že to bylo jen díky kolu velikosti 27.5. A na netu budou další tisícovky diskusí, které jsou spíše zkreslené a teoretické. Jsem jen zvědavý, jak rychle se budou ze všech serverů, které má Scott pod kontrolou, smazávat hlášky ze začátku tohoto roku vysvětlující proč má Nino kola velikosti 27.5. A jak že to tedy zdůvodnili? 29er při závodním použití jasně jedou lépe, říkali. Ale při výšce Nina 173cm se jim zdála vhodnější velikost kol 27.5. Takhle se to psalo. Pravda je, že i jiní závodníci tohoto vzrůstu vozí 29er. No, já osobně jsem zvědavý zda případný úspěch Nina vyvolá nějakou zajímavou a lehce "ukecanou" marketingovou akci a kolik lidí to zblbne. A možná, že i využili jen letošní formy Nina a on prostě "musí" tento materiál jezdit ... A protože je to materiál, který moc jiných firem v nabídce nemá, je to jasná "prodejní" výhoda. Ale to už je vyloženě konspirační teorie. Faktem je, že pro ženský je to asi dobrá velikost kol a první sériové DH kolo v jiném rozměru než 26 bude spíše 27.5 než 29er. Pokud ovšem Nino vyhraje, tak to určitě bude úplně něčím jiným, než rozměrem 650b. Větší roli než jen velikost kol spíše sehraje sladěnost a vyváženost použitého materiálu jako celku, zásadně rozhodujícím však bude Ninova aktuální forma. No už se na ten závod těším.

Níže uvedené je zkopírované ze stránek http://www.scottsport.cz Jen se nenechat zmást tím odstavcem o hmotnosti kol. U závodního materiálu jsou všechna ta čísla dost velký nesmysl. A všimněte si, že jediný argument proč menší kolo než 29er je problém s roztočením velkého kola pro malé lidi, kteří prý mají méně síly (???). Hm, no nevím. Nicméně už teď mají marketing hezky připravený, aby prodávali jak 29er, tak 650b. Tak si ten marketing užijme ... :-).

Nabízíme vám některé užitečné údaje pro rozhodování, která kola jsou pro vás ta pravá.

Můžete si vybrat ze tří velikostí kol – jenže jak najít nejlepší velikost? Je dobré zaměřit se právě
na velikost než na průměr. Jakmile si vyberete kolo, podívejte se na geometrii a přesvědčte se,
že geometrie a zdvih vyhovují vašemu jízdnímu stylu. Větší může znamenat lepší, ale pokuze
pokud zdvih dosáhne určitých mezí.

Na zlepšené překonávání překážek jsme u kol 29‘‘ opravdu pyšní. Velká kola jsou perfektní
pro zdolání nepříjemných kořenů a skalnatých útvarů a zásadně usnadňují jízdu v těchto
podmínkách. Zlepšená trakce s větším průměrem je klíčová, protože povrch pneumatiky pokryje
větší plochu. Co se týče kladů a záporů modelů s velkými koly, menší jezdci se nacházejí ve složité
situaci. Rádi by využili výhod 29” kol, ale nemají dostatečný silový potenciál pro roztočení kol s
velkým průměrem.

Výzkum SCOTT: Porovnání tří velikostí kol

1. Zrychlení
Průměr a valivá hmota přímo ovlivňují zrychlení kola. Kolo 29” má největší průměr a největší
valivou hmotu, tím pádem potřebuje na zrychlení nejvíce energie a času. Kolo s průměrem
26” zrychluje nejrychleji.

2. Úhel náběhu
Větší velikost kol snižuje úhel náběhu. To znamená, že s většími koly se překážky zdají menší.

3. Hmotnost
Celková hmotnost kola 27.5” je jen o 5% (+ 140g ) vyšší než u kola s průměrem 26” v porovnání
s 11% (+ 430g) vyšší hmotností pro kolo s průměrem 29”. Výpočet byl proveden na stejném typu
předního a zadního kola, pneumatik a duší. Základní váha pro kolo s průměrem 26’’ je 2450g.

4. Lepší překonávání překážek
Větší kola překonávají snadněji překážky díky většímu průměru a nedochází tak ke ztrátě rychlosti
v náročném terénu.

5. Větší trakce
Čím větší kolo, tím větší styčná plocha. Větší styčná plocha znamená lepší kontrolu.

6. Hybnost
Větší kola mají větší hybnost. Nedochází ke ztrátě rychlosti v náročném terénu.

7. Zdvihy
V současné době je pro modely 26” a 27.5” k dispozici větší nabídka tlumičů a vidlic s různými
délkami zdvihu. U kol s průměrem 29‘‘ musíme počítat s omezenými možnostmi použít tlumič a
vidlici s maximální délkou 130 mm tak, aby byly zachovány optimální jízdní vlastnosti.

Královna Victorie

Sledujete Olympiádu? Sledujete co se děje na velodromu? Já ano, náramná podívaná. Sice tak úplně nechápu, proč je sprint královskou disciplínou, ale nebudu to nijak zjišťovat. Pro mne osobně je podívaná týmová stíhačka a cyklistický "víceboj" omnium. A jak jsem postřehl, líbí se to i lidem co zrovna cyklistikou nežijí. Že to je prý celkem napínavá podívaná. Nelze než souhlasit. Škoda, že Praha je oproštěna od moderního velodromu. Máme samozřejmě krytou halu v Motole. Ale ta svými parametry zrovna díru do světa neudělá. Délka oválu 153m znamená, že zatáčky jsou pro srdcaře :-). Mě osobně travalo 30min koncentrovaného kroužení pod klopenou dráhou, než jsem to tam poslal a byl schopný odjet dvě kola v celku. Ale to tu nechci teď řešit. Zpátky do Londýna. V ženských disciplínách se velmi často objevovalo jméno Victorie Pendleton. A velmi často se v TV opakovalo označení "královna Viktorie". A proč to? Že jezdit umí, to viděl každý. Tak že by to bylo jen tím? Nevím ... každý(á) si může udělat názor sám(a). Nejedna ženská polovička cyklisty asi netuší, proč jí ten její cyklista stále dokola kupuje šampon Pantene ... :-).

 

Lada J.

Alergie

Zaslechl jsem rozhovor dvou týpků, o který se musím podělit. Ne že bych je poslouchal nějak úmyslně, ale když jsme byli všichni tři zavření v kryokomoře (moc místa tam není), tak jsem to prostě vyslechl. Já tedy chodím na 4 minuty, což se jim zdálo moc, ale že to se mnou zkusí. Tak asi aby si ukrátili "utrpení", tak uskutečnili následující krátký rozhovor.

Týpek 1: Tak co, jak se máte?
Týpek 2: Ale ta moje je teď děsně smutná.
Týpek 1: A proč?
Týpek 2: Jak máme tu kočku, víš? Tak ta kočka má rakovinu.
Týpek 1: Aha, a co ty? Snášíš to v pohodě?
Týpek 2: Jo, já mám na kočky alergii.

Lada J.

A zase ti cyklisti ...

Novinářská okurková sezóna v tomto týdnu způsobuje, že se novináři věnují například opět problémům s dálnicí D47, i když se na ní vlastně nic nového neodehrálo. Stejně tak někdo vytáhl téma z šuplíku, které se týká cyklistů pod vlivem alkoholu. Samozřejmě, cyklista je účastník silničního provozu a musí respektovat příslušné zákony a předpisy. Že si občas dají pivko, tak to je pravda zjevená a tiše tolerovaná stejně, jako je nedodržování rychlostních limitů pro motorizované účastníky silničního provozu. Ale proč nenapsat o tom, jak cyklisti způsobují dopravní nehody. Mě osobně spíš vadí, jak mi lezou lidi na přechod a přitom jin nedochází, že když jedu obcí na silničce, tak tam nemám zrovna pod třicet a když to je i v mírném klesání tak padesátka není problém. O překračování povolené rychlosti v případech kdy to je víc z kopce se rozepisovat nebudu, protože se to prostě nestává :-). A nejen chodci, vono je i supr, když mě předjede třeba takový Venca Konopník autem těsně před zatáčkou a musí začít brzdit, aby se do ní vešel. Jenže on to pošle metr před moje kolo a musí brzdit opravdu hodně, protože já to dokážu projet na kole rychleji než on. A silniční kolo zrovna moc dobře nebrzdí. Situace na rozbití huby. Podobně to vypadá skoro na každým kruhovým objezdu ... a tak bych mohl pokračovat ještě nějakou chvíli. Takže cyklisti pivaři, já bych to až tak neprožíval ... A navíc, dokud nebude policie jezdit na cyklostezkách na kolech, tak podle mého názoru tam s detektory alkoholu nemají co dělat. Na silnici ať si s nimi klidně prudí normální motorizované hlídky, ale na cyklostezku by to chtělo trošku jiný přístup. Kdyby snad ale měl nějaký radní nápad na zřízení cyklistické patroly, měl by se zamyslet nad tím koho vybrat ... přece jen policista-cyklista by měl vzbuzovat u civila-cyklisty respekt, nikoli úsměv a nevyřčenou otázku zda zrovna ten den dostal cyklopatrolu za trest. Nebo prostě proto, že se náčelníkovi nelíbí jak přibral po vánočních svátcích.

Lada J.

All Originals

Asi každý, kdo trošku inklinuje ke sportu má oblíbeného výrobce hader, botiček, čepiček, šátečků a kde jakých dalších nesmyslů. A to mají majitelé firmy rádi, že je mají lidi rádi :-). A tak se snaží, aby je měli lidi rádi více, nebo alespoň tak jako doposud. Zcela otevřeně značka s třemi pruhy není zrovna u mě preferovaná. Nicméně líbily se mi některé její reklamy, které jsem mohl vidět na některých sportovištích. Přišly mi jednoduché a jasně orientované.

 

Ovšem když jsem minulý týden v metru viděl reklamu této trojpruhé značky, spadly až někam pod značku Gabriela Sabotini, kterou prodává jeden asijský obchodník u stánku mezi stanicí metra a prací. Nevím jak dalece komunikuje marketingové a PR oddělení starající se o středoevropský region se svoji centrálou ... ale přijde mi to k smíchu (pláči) pokud to je seshora posvěceno. Jo jo, dneska si každej obleče teplákovku a hned je in :-), říká kampaň. Podle mě je toto naprosto pod úroveň loga a značky, kterou ty "hadry, brejle a boty" reprezentují.

Lada J.

Důchodci v akci

Tak nám jeden důchodce zranil druhého francouzskou holí. Mazec. Napřed mě to pobavilo. Pak jsem se zděsil. A pak mě napadla spojitost mezi přílišnou agresivitou a dopingem ve sportu. No a když si vezmu, kolik prášků dnes takovej důchodce může brát ... No a když to srovnám s několika "vybranými" důchodci co znám, co si svoje nemoci "přibarvují", aby vyzískali kde jaké výhody ... No vzít jim krev antidopingovka, asi by čuměli :-). No vždyť si vemte, kolik doktorů může oběhnout, každej mu něco předepíše aniž by o tom navzájem věděli. A výsledek? Chodící uzlíček nervů. Navíc konstrukce francouzských holí, jak jsem teď zjistil, udělala také pokrok. Můžete tím mlátit hlava nehlava a ruce přitom "nebolí" :-). No koukněte.

Lada J.

Czech gastro

Sportujete a prožíváte i životosprávu? Nesportujete nijak extra moc, ale v životosprávě máte "pořádek"? Nebo prostě si rádi užijete dobré a kvalitní jídlo? Tak to asi všichni žijeme ve špatným státě. Ne že by tady všecko co se týká jídla bylo apriori špatně, ale podle mých zkušeností je kvalitní nabídka v menšině. Učinil jsem jednu vlastní zkušenost, která mě vedla k zamyšlení a napsání tohoto textíku. Já osobně mám velký problém s většinou "zařízení", ve kterých se dá najíst. A to z následujících důvodů. Tak například nedostanu co si objednám. V jídeláku je napsáno nějaké jídlo, po objednání to je z jiných surovin. Další důvod, že všecko je děsně mastný. Dále mi vadí, že kuchaři "milují" smetanu, kydají to do všeho, protože jinak nejsou schopni udělal sosík co má nějakou chuť. Nebo používají suroviny z třetí ligy, jako třeba těstoviny z tak "kvalitní" mouky, že jsou slepené do jednoho hnusobloku. Dost často jsou brambory buď hnusný, nebo nedovařený, nebo rozvařený. Tradičně kuchaři asi zbožňuji pohádku sůl nad zlato, a protože milují zákazníky, dopřávají jim dosytosti tohoto pokladu. A tak bych mohl psát až do aleluja. Kvalita, ochota a často i rychlost obsluhy to je kapitola sama pro sebe.Takže si oběd dost často nosím v krabičce, ono mi to tedy šetří i mnoho času. Ale mám pár restaurací (v normální cenové hladině), kde se dá najíst dobře, vaří spolehlivě a porce jsou dle mojí potřeby. Občas tam zajdu, když se to časově zvládá, nebo se vyskytuji nějak poblíž. No a stalo se mi nedávno, že jsem si objednal moje oblíbené jídlo (hodně jsem se na něj těšil) a dostal jsem pěknej děs. A to mě naštvalo. A dost. Dnes každý mobil fotí, já to moc nepoužívám, ale zrovna teď se to hodilo. Po následné krátké e-mailové komunikaci s provozním ředitelem jsem si uvědomil, jaký jsme my Češi národ strávníků. Sníme kde co, je nám jedno z čeho a klidně to zaplatíme. Pan provozní ředitel mi poděkoval za upozornění. Ubezpečil mě, že učinil opatření, aby se podobné věci pokud možno neopakovaly. A to doufám, jejich jídlo mám opravdu rád. No a zrovna v tomto období vyplavalo na povrch, kolik amerických fastfoodových řetězců se v nejbližší době usadí v naší zemi.
Průzkumy totiž ukazují, že Češi milují fastfoody. A otázka proč? Protože mají takové kontrolní mechanismy a takový systém dodávky surovin a "přípravy" :-), že dodávají pořád ve stejné kvalitě to samé. Z mého pohledu jsou jednoocí mezi slepými. Nevadí mi, že se sem nahrnou tyhle podniky se svými fritézami, mrazáky a z nutričního hlediska pekelným "jídelním lístkem".
Tímto jim to nijak nehaním, každý preferujeme něco jiného. Ale obecně všichni víme, že to zrovna dvakrát zdraví prospěšné není a proto jako sportovec tyhle podniky zrovna nevyhledávám. Ale dobrý hamburger mám občas rád. Ono to je jako se vším ... všeho s mírou. Pro mě je ale podstatné, že Češi fastfoody mají rádi a čím víc jich tu bude, tím víc se budou muset ostatní snažit. A třeba to konečně ostatním podnikům nabízejícím jídlo dojde a zamyslí se sami nad sebou ... a my ostatní budeme mít lepší výběr. A pokud jim to nedojde nevadí, mám ty krabičky na jídlo a pár spolehlivých podniků kam si občas dojdu.

Lada J.

Týden čtyřicátníků

Tento víkend končí týden, který může být inspiračním životabudičem čtyřicátníkům. Ono se tedy až tak nic extra zvláštního nestalo. Jen někteří jedinci dokazují, že všechno je jen "v hlavě". A nemůže být v tomto týdnu řeč o nikom jiném než o Jardu Jágrovi a Lanci Armstrongovi. Asi zbytečné něco psát o Jardovi. Na světové špičce se v tom co dělá drží už neuvěřitelně dlouho a přitom mu tento týden 15. února bylo čtyřicet.

Baví mě, když se ho novináři ptají jak to dělá ... a čekají nějakou senzaci ... a vtipálek Jarda nechce kazit legraci a tak říká, že během zápasu pije CocaColu bez cukru. Pravda je ovšem taková, že Jarda trénuje ještě když už ostatní spí. Po zápase se jde projet na kole, aby nezlenivěl. Nepije alkohol. A spousta dalších věcí. Takže zázrak se nekoná, prostě to je vydřený. Ale to nikoho moc nezajímá, dnešní doba miluje zázraky :-).

No a čtyřicátník Lance se tento týden blejsknul na triatlonu. Skončil tedy "až" druhý. Což mají triatlonisti kliku :-), pokud si chtějí uchovat nějakou vážnost :-). No ale bez legrace, opět ukázka přístupu k tréninku. Prostě se to musí vydřít. A kdo neví, že má Lance skutečně brutální tréninkovou morálku, tak jen pro představu ... Vyhrál několikrát Tour de France. Ale v rámci přípravy se nijak extra nevěnoval jiným závodům. Drtivá většina cyklistů se dokáže na závody dobře připravit jen pokud závodní intenzitu ladí na jiných závodech.

A kdo závodí, tak ví jak to bolí a taky ví jak těžko se něco podobného dělá dlouhodobě jen na tréninku. Opět to je jen v hlavě. No a proč o tom píšu? Jeden "člověk" (nechci to nějak popisovat kdo a kde to říkal) si mi ztěžoval jak už je fyzicky out a jak rád by sportoval, ale věk mu už to moc nedovolí (má pár let do čtyřiceti). Ono asi nejde o stáří těla, ale o stáří mozku, jsem si z toho pro sebe odvodil takový poznatek. Ale možná nic světoborného, možná jde jen o lenost a o to, že doufá v zázračné působení CocaColy bez cukru.

Lada J.

Hon na čarodějnice a černokněžníky

"Mám rád" politické řeči o tom, že sport není politický. Ať chceme nebo ne, sport byl, je a vždycky bude vláčený nějakým fenoménem své doby. Já osobně za svůj dosavadní život pamatuji takové tři zásadní etapy. První etapa je "studená válka". Sportovci a sportovkyně podávali výkony jako terminátoři. Na všech stranách fronty (jak fronty dělnické, tak té imperialistické) se dělalo vše pro to, aby sportovec/kyně z jejich tábora byl/a ten NEJ. A tak co bylo třeba, to bylo k mání. A dost často to šlo až za hranice lidskosti, o hranicích sportu nemůže být ani řeč. Po pádu komunismu ve východním bloku byla celkem uvolněná atmosféra a tak se vyzradilo kde co a na povrch vyplavalo různé sviňstvo. Nepochybuji o nekalých praktikách v táborech "imperialismu", ale odtamtud se člověk nic nedozví. Tajemství jsou střežená kontinuálně, neb se tam žádný společenský systém nerozpadl a tak se přece nebude kydat hnůj veřejně. Další etapou je doba "vakua", když studená válka postrádala na intenzitě a přitom ještě východní blok dožíval. Po světě (na obou stranách) běhalo bez práce dost "sportovních doktorů" s kufry, které byly pro mnohé "pandořina skříňka" a pro jiné "dar z nebes". Je to období, kdy si sprinter Kanady "vzal" steroid tak amatérsky, že blběji by to snad neudělal se svým koněm a ani průměrný vlastník stáje. Bylo to období, kdy dopingové skandály střídaly jeden druhý. A onen sprinter, nejslavnější ze všech této etapy dnes radí jak sportovat a nedopovat. A nyní tu máme třetí etapu, etapu aktuální, a nazval bych ji "totální běsnění". Žijeme aktuálně v době, která je postižena obdobím, které jsem výše nazval druhou etapou. Jakýkoli náznak dopingu je trestán pro sportovce téměř likvidačně. A k tomu všemu se přehnaně řeší potyčky mezi sportovci kolektivních sportů, nebo i jen jejich slovní výměny. Ať chceme nebo ne, sport je novodobá podoba gladiátorského zápasu. Nevadí že se v něm nezabíjí. Je to podobně vyhrocené, každý ze sportovců tam nechává duši. Nedělají nic jiného než to, že se připravují mnoho stovek hodin a je logické že v den "D" a hodinu "H" prostě "fungují jinak". Trénink není nic jednoduchého, stálá "jízda po hraně únosnosti organismu" a bez potravinových doplňků se to snad nedá ani přežít. A občas do toho výrobce přidá i to co by neměl, aby měl spokojené klienty z řad amatérů. Amatéři dělají obrat, tak jim dodat "zázračný" preparát není na škodu. Navíc sportovec se už bojí najíst i v restauraci a napít se z lahve, kterou si sám nenamíchal. A proč? ... Když během 8 dnů udělají Sáblíkové 6 krevních odběrů ...???... je nutné ještě něco vysvětlovat? Je mi líto Alberta Contadora. Nikdo jiný než on, maximálně jeho lékař neví jak to ve skutečnosti bylo. Ale takovýto způsob řešení mi přijde tak trošku na hlavu. Sport potřebuje podporu a propagaci, hlavně v době, kdy obezita zažívá rozmach jak nikdy. Děti soutěží v olympijských sportech na počítačích . Dospělá populace je upnuta na honbu za lepším životem reprezentovanou životopisem nabitým zastávanými posty bez popisu dosažených výsledků. Verdikt považuji za naprosto bezhlavé rozhodnutí, jen aby se nějak rozhodlo a ta doba, po kterou to řešili ... to hovoří za vše. Nejsem fanoušek Contadora, přesto jsem na jeho straně ... dnešní sport je dost často populismus bez koncepce. Jediný kdo tam drží koncepci jsou sponzoři a lidi sponzorům odpovědní. Viva Contador.

Lada J.

Je větší lepší?

Otázka, kterou si mohou bikeři klást hned ze dvou důvodů :-). Z kolika důvodů si ji kladou bikerky nevím, nikdy jsem se jich neptal. Ale pro bikery mám dobrou zprávu ... na jednu ze dvou základních otázek je vcelku jasná, vědecky podložená odpověď. Ostatně, bikerky z toho mohou také čerpat ponaučení a případné příčiny nedostatečné spokojenosti s klidem hledat jinde. Ale co druhá základní otázka týkající se velikosti? 26 nebo 29? Je mi to jasné, pořád bude stejná skupina lidí říkat, že jde o největší bublinu v dějinách MTB a druhá skupina tvrdit, že větší líp jede. A pak ty mraky řečí ohledně individuálního nastavení, fyzických možnostech, kadence šlapání, 3 nebo 2 převodníky ... Šmarjááá, ještě že nejsou všechny ženský jedné velikosti, to by byla nuda ... A je super, že ani MTB už není ta nuda, kdy všechna kola byla v podstatě stejná a výrobci museli vymýšlet aspoň něco, čím se jejich kolo liší od konkurence a tím zaujmout. Tak třeba u fullů má jeden nejcitlivější pružení na světě, jiný má nejsofistikovanjěší pružení na světe, další má pružení s nejširší škálou nastavení ... No a ve výsledku je skoro všecko stejný, ne vizuálně, ale funkčně se to nijak zázračně neliší (u renomovaných výrobců), prostě to funguje tak, že to pruží a tlumí a moc se to nemíchá do šlapání. Takže vítám "další rozměr", konečně si člověk může vybrat ... a né furt ty stejný amarouny ...

Lada J.

Fotbalová dieta: Hranolky nebo perník?

Pavel Horváth je můj oblíbenec. To proto, že po vylosování soupeřů Plzně do základního kola ligy mistrů prohlásil, že se těší jak si zahraje se soupeři, které zná jen z televize. A že budou hrát hlavně tak, aby si to užili a aby si to užili fanoušci. Fandím mu taky proto, že když zahraniční novináři komentovali jeho postavu (mírně neatletickou-ve smyslu vrcholového sportu), tak řekl, že se nebrání tataráku a že si rád dá kde co. Zahraniční novináří si z něho dělali legraci, že vypadá jako kdyby se stravoval u Mekáče. Takže si u mě získal další body tím, že u Mekáče si hranolky vyzkoušel prodávat (foto: McSport).
Ale tento týden jsem maličko zmatený. Tak jaká je ta správná fotbalová dieta? Horváthovy hranolky, nebo Bystroňův perník? Ale co teprve mládež, které je teď fotbal prezentován v rámci kampaně boje proti obezitě? Aby si předkládaný vzor ve fotbalu mládež nevysvětlila například takto ... děti nekupujte drogy ... hrajte fotbal, buďte slavní a budou vám je dávat zadarmo.

Lada J.

Koksijde 2012

Poměrně zajímavý nápad dostala Belgická cyklistická asociace. V dnešní době, kdy je cyklistický sport postižen (na rozdíl např. od golfu) obtížnějším získáváním finančních prostředků vymysleli způsob, jak tomuto trendu vzdorovat. Pod pláštěnkou pořadatelství Mistrovství světa v cyklokrosu uspořádali svůj Belgický národní šampionát v cyklokrosu. Nyní to je nad slunce jasné proč. Vysílací a reklamní práva mají úplně jinou hodnotu. Tomu říkám marketingový tah na bránu. A nás může těšit, že nejlépe zareprezentoval za celý zbytek světa Šimon na 8. místě. Super výkon, gratuluji!
Lada J.

Silniční vegetace

Jsou v Práglu místa, kde se parkuje celkem hrozně. Tím nemyslím, že je nutno objet 3 bloky, aby člověk našel jedno poslední místo u popelnice. Tím myslím, že jsou místa, kde musíte objet 15 ulic, aby jste zjistili, že tam místo fakt není. Po deseti minutách objíždění celé čtvrti odjede auto menší velikosti, než to které máte. S velkou dřinou to svoje auto nacpete do vzniklého prostoru. Vyřídíte co potřebujete, a při příchodu k autu si všimnete cedulky za stěračem. A když zjistíte, že to není "spam", ale cedulka policajtů měšťáků, tak nejprve nechápete. Dvakrát oběhnete auto, aby jste zjistili, že půlkou jednoho zadního kola stojíte mimo vozovku ... hm. No jo, předpis je předpis, stání povoleno pouze na vozovce. Nemá cenu diskutovat o tom jak moc velký to je provinění, "měšťáci" to mají jasný a jak přesně se v konkrétní oblasti chovat (zda tolerovat podobné prohřešky či ne) usměrňuje jejich nadřízený, který je usměrňován z radnice .. policajt měšťák pracuje pro radnici. Fajn, prostě život. Ono přijít k nim do jejich "základny" a nechat si vysvětlit prohřešek, odkejvat svůj prohřešek, posypat si hlavu polem a smutně se tvářit celej problém vyřeší. Skončilo to na stovce. Kdybych se hádal ... prodražilo by se to a ve výsledku by měli pravdu. Takhle mi ještě vysvětlili, že co oni vyberou tak jde do kasy města a třeba se z toho opraví i zeleň kterou poškozují řidiči. Jak šlechetné počínání. Jsem hrdý, že jsem přispěl k obnově zeleně Prahy 6 :-). Stejně mám ale pořád jednu nejasnost ... co to je silniční vegetace? Nevíte někdo?
Lada J.

Asi metalista

Tak tohle mě dnes pobavilo ... ;-) ...

Lada J.

Not your business

Letos mě zatím ve sportu zaujaly dvě věci (samozřejmě mimo soubojů o bodíky ve světovém poháru v cyklokrosu) ... tou první je masírování třísla Jardy Jágra ... profík každým coulem a jediný co ho zajímá je výkon ... a někdy to přináší úsměvné situace ... masírování třísla na střídačce v průběhu zápasu ...

Druhou událostí je způsob protestu Tiny Maze. Nelíbilo se jí, jak jí rozhodčí pindají do oblečení a tak se k tomu v přímém přenosu vyjádřila po svém ...

Lada J.

Co to?

Vážení a drazí, tak jsem si to už všecko dal tak nějak dohromady a tak nějak srovnal ... snad ... :-). O co jde. Nechtěl jsem už provozovat tento blog. Můj záměr byl věnovat se pouze osobnímu webu, který bude tak nějak "řešit" moje závodění, prostě osobní "race" web a konečně rozjet Time 4 Trail, web pro bikery, bikerky a bikerčata. Nicméně, a to píši se značnou dávkou ješitnosti :-), mám prý okusit opět blogovat a věnovat se životu obecnému. Pokusím se tedy nasdílet můj pohled na svět, na věci které nás všechny obklopují ... budete mít šanci vidět to mýma očima. Nadále bude toto tedy čistě a jen pouze blog ... ze života.
Pokud chcete vědět nějaké solidní informace o tom jak jsem se vhrnul do závodění, využijte web tomu věnovaný. Pokud Vás zajímá kde co o cyklo technice, lokalitách a vůbec o všem kolem, je tu web i s touto tématikou.
A vůbec, všem co mě podpořili doposud moc děkuji a doufám, že ani teď nezklamu ... ani jako bloger ... ani jako závodník ... ani jako cyklistikou posedlý týpek ...
Tak hurá do toho.
Mimochodem, T4T bude funkční snad do prvního jarního dnu, závodní web už funkční je, začne se nějak rozumně plnit již během února.
Lada J.