Takže díky Vondrusovi asi přejdu na WordPress. Je zadarmo a na Vondruse je spoleh. Díky Ti, kluku!
Tak abych furt jen nesliboval, tak dávám do placu, že nový web bude makat na doméně www.T4T.cz a hlavní myšlenkou webu je "Time For Trail".
Pojezdíme něco enduro, něco z kopce a taky něco XC. Mimo lokalit, kde dobře pobikovat půjde i o nějaké to trénování a budeme pravidelně checkovat i bike techniku. Na rok 2010 se rozšířilo i portfolio partnerů, takže se máte na co těšit
Bohužel máme tu i špatné zprávy. Dnešního rána nás opustil světový šampion James Williamson, kterého se nepodařilo probudit na etapovém závodě Cape Epic.
Pro neznelé, kromě psaní vlastního webu (kde najdete nedopsanou reportáž z Cape Epic s posledním záznamem 21.3.2010) byl i redaktorem časopisu Enduro Magazine. RIP James.
Část z jeho posledního záznamu:
Wow, what a day! The start saw us hit up a cobbled climb through a winery before a brief flat section and then yet more climbing, and more, and more…then we were in some awesome singletrack before a long steady climb up to Water Point 1. In between sucking up the pain in my legs as I clung to Shaun’s wheel, I was able to take in the scenery below as we wound our way up the valley. It was sensational and riding in a bunch of guys from all over the world, a new experience for me.
J.T.L.
V sobotu počásko ideální na pašování haše (tzn. mlha že nevíš kam čůráš), takže není nic lepšího než vyrazit do hraničního pásma na Bouřňák a trochu to zorat mimo sjezdovky. No nevim co bych psal, krom toho, že jedinej kdo je ochotnej v tomdle počasí blbnout v lese je Hurikán. Tímto děkuji genetické výbavě Hurikána, že ho puberta stále neopustila (a už nikdy neopustí) a je s ním možno podnikat akce, na které nemají jiní lidé žaludek.
Taky že sem fakt zatím jezdil opatrně, jako pomaleji než normálně. Přesto to občas bylo asi rychlejc, ale i dynamickým rázovým namáháním (pádem) jsem ověřil, že zdravotní stav se lepší.
Plná forma teda furt ani náhodou, ale sem spokojenej, cejtím pokrok. Navíc podle "manuálu" doktorů, bych měl až po 6ti měsících začít trénovat ... a vida, trénuju už měsíce 4, v plný palbě teda tak 2 a výsledky jsou tu (5 měsíců od operace).
Prohlábli jsme od listí jednu už historickou stopu. Je v ní několik hodně vtipnejch zatáček, přírodně klopenejch o skalky a tak. V jedný se Márovi zamknuly řídítka a dal celkem slušný záda, předtím ale zapíchnul hlavu do hrabanky. No byl jak čuně a zlomil kšilt.
Mimochodem, s Márou máme stejný helmy ... taky sedla na hardtailech, ale tím to končí. Jezdecké styly se velmi liší ... bohužel. Pěkně jsme promrznuli, drobně sněžilo, pěkná kláda.
Bohužel předvánoční závod na cyklotrenažerech v Pro-6 dopadl ne úplně podle mých představ ... hold 3 měsíce od operace je fakt málo. Podle doktorů to trvá až 12 měsíců, než to je v původním stavu. Furt ale věřím na 6 ;-). Fotku z toho závodu snad ani dávat nebudu, vypadám tam na kolabs.
Nějak chvíli po třetí jsme to zabalili. 
Rukavice, ty byly v pořádku :-).
Doufám, že rok 2010 bude lepší, že nebudu furt rozbitej. A vůbec, všem přeju aby si v tomdle roce hezky pojezdili a moc se neváleli. Tak ať nám to všem frčííííí v tom roce 2010.
První číslo je nafoceno šesti fotografy, o nichž se dočtete něco málo na úvodních stránkách ... a pak už jen pure biking a pure nature .... pravda i pure city. Mě nejvíc bavil obrázkový příběh o všedním dnu jednoho týpka "Day in the life of Boyko".
Tak si to sosněte ... sice to má cca 60MB, ale získáte 81 luxusních stránek ... 
Lokalitu jsme vybrali s tím, že já si jako zarehabilutuju a Human se bude trošku nudit. No chyba. V horní části tak trochu placka. Skoky rozmístěný celkem vtipně. Svoje udělalo mokro a tak zatáčka za první "lavicí" (napůl rozkopaný) celkem snižovala rychlost potřebnou na další následující skoky. V tédle části tratě sem se fakt nesnažil, nebyl jako důvod. Todle eště doktor nepovolil. Human se snažil a dost ho to zmáhalo. Objektivně řečeno, moc snadný to nebylo. Navíc sme nejak nepochopili předem, že mít na zadních kolech sjezdový gumy 2,5 nebude zrovna ideální, další chyba. Tlak pod 2 atmosféry ... to už snad nebyla ani chyba, ale komedie. Sem zapomněl napsat, že oba dva jsme zvolili hardtaily, to jediný sme udělali dobře. Human to na jednom skoku doskakoval jen silou vůle, ale 5 prvních pokusů šlo stejně do hrany. Human říkal (začátek citace), že shání raketku do prdele (konec citace). Tak kdyby jste někdo měl třeba po Silvestru něco málo pyrotechniky zbytkem, tak ... human@king.hungary
Pak jsem si něco vyslechl o tom, jak má i těžký ráfky a těžký, blátem zasviněný, gumy. Když sem mu vyfotil přední kolo, tak už těch řečí o blátě nechal. Pokud si tam půjdete zajezdit a budete to chtít doskakovat, tak zapoměňte na DH kola. No po tomto vtipným úseku je první klopka. Byla v ní pěkná louže, což člověka nutilo projíždět jí správně. Tak to snad nebylo ani na závadu. Pak úsek nějakejch menších dvojáčků, který je snad lepší okopírovat přes zadní kolo (a to mi fakt nešlo) a něco málo klopek. Pak takovej přescesťák (možná přespěšiňák) a za zatáčkou možnost volby psycho dropu, nebo nájezdu na skok.
A tady to je konečně trochu z kopce. Psycho drop proto, že má dvě hrany a my nepochopili, která je ta správná. Těžko to popsat, běžte si to hupnout :-) a pochopíte. Ta stopa s nájezdem na skok je stejně zábavnější, sme se shodli.
V cílovým prostoru byl už asi někdo slavit Mikuláše, bylo tam něco málo čerstvě vypitých flašek. Mikuláš, ztratil plášť, Mikuláška tašku, měli v ní flašku. A když už jsme u alkoholu, tak začneme bilancovat. Trať zábavná, stojí za návštevu, ale nečekejte žádnou závratnou délku (jako Human prohlásil, že čekal tak 500m trať, ale nakonec byl rád, to by neušlapal). Nudit se ale určitě nebudete, jen doporučuju vybrat den, kdy bude sucho. My jsme odcházeli celkem unavení, děsnýho šlapání to bylo :-). Jo a parking je nejlepší nahoře, jde zaparkovat pár metrů od startovní rampy. No rampy ... ale jo, rampy.