Repulse 4x Liga Polis.13

Polozimní počasí na horách znemožnilo biking ve střediscích, takže nejlíp teda vyrazit na 4x. A když na 4x, tak na Polis.13. Dnes se tam jela Repulse 4x Liga. Domlouvám se s Jirkou Ciprou, což je hlavní kápo Ligy. Přidává se ke mně i Ice, kterej se válí zbytečně doma. Mám sraz s Icem až u dráhy ... a Iceho není problém najít, olizuje prsa nějaké ženské na reklamním poutači ...
Najít Jirku taky není problém, běhá s kladivem kolem trati. Napřed se jede měřená kvalda, počasí se ještě drží. Ale v momentě, kdy začnou první rozřazovací kola, prší a trať se celkem mění. Dost borclů to neustojí a končí v kotrmelcích hned v první zatáčce, pár dalších v druhé. Partnerem Repulse 4x Ligy je Jägermeister a jako specialitu nabízejí ten svůj driák míchanej s RedBullem a to všecko dohromady ohřátý. Ice jim na to skáče a jde si to koupit ... není nutný dodávat, proč si to šel koupit ... Moc mu to chutná, trvá mu další 3 hodiny, než to vypije do půlky, a zbytek leje někam do křoví. Prej móóóóóc dobrý to bylo, chválí to a pozdravuje holky. O 4x se toho moc psát nedá, jezdí se rovně a jump a jump a jump a doprava a kopírovačka a jump a doleva a jump a jump a doprava ... Taky sem tam se někdo válí.A nebo možno napsat, že 4x asi neumře ...
Ale jinak nevím, co o 4x plácat. Tak napíšu, že tu potkávám Bubu, očumuju jeho kolo v novým kabátku. Pěkný to má. Z hlavních hvězd na zítřejší pohárovej závod potkávám jen Kamila Tatarkoviče. Před semifinálovejma jízdama je trať už slušně rozmáčená, borci ale tolik nepadají, už to mají najetý (borkyně nepadaly ani předtím). Ve finále je ale vidět, že sil moc nezbejvá ... Zlato zůstalo doma, ale celou dobu slušně obtěžovali východní šniclové a taky pšonci. No a protože o tom není moc co psát a obrázky řeknou nejvíc, kukněte do galerky klik sem.
A taky tu je nějaký vidžeo.

J.T.L.

Boží Božák Klínovec

Začnu rovnou zostra. Sobota, žádná robota, bikování třeba. Od začátku týdne slibovali rosničkáři na konec týdne peklovedro … a tak na sobotu jsme už začátkem týdne vybrali záměrně Klínovec, neb tam nikdy není velký vedro. Při předpovědi 28stC v nížině to slibovalo příjemný počásko na Klínovci … Ale rosničkáři se spíš ukázali jako totální žabaři … už v pátek sem v Pyšelech jezdil v bahně. V sobotu bylo na Klínovci 6stC a po brutal deštích, ale rozhodnutí jsme už neměnili … sme přeci husťáci :-).
Původně jsem měl jet ja, Human, Jahoda, Ufik, Ice a Deutschland. Ale Ice a Deu mají momentálně potíže s komunikací (no to víte, každej vztah občas dře). Ale zase přibyl Vondrus, kterej se ve čtvrtek tak rozbil na tréninku na Bouřňáku, že zrušil helmu, rozlepil spoj zadního ráfku a z vidle udělal vrtuli, takže se v pátek večer rozhodl léčit lehkej otřes na Klínovci.
Starty jsou dycky vtipný, nebylo jinak ani tentokrát. Za pako sem byl pro změnu já, neb když sem si ráno chystal sebou dláboš do krabičky tak sem si při loupání pomeranče zablokoval záda. Pomeranč byl z Kauflandu, oranžovej … to jen, abych předešel blbejm dotazum co to bylo za pomeranč … Miláček to ale po hodině dostal pod kontrolu, takže sem mohl slavnostně vyrazit pro Vondruse. Umím si představit lepší důvod zdržení ... a z pohledu kompozice by se ani nemuselo moc měnit ... no nic no.
Vondrus vykazoval slabou dezorientaci už od nakládky. Na Klínovec jsme dorazili díky mě o něco později, ale nebyl to až tak problém, první skupina stihla před náma jen jednu jízdu … To je tak, když Jahoda přezouvá gumy až pod lanem … Za zmínku stojí Ufik, kterej by asi neřekl, že jsou rosničkáři žabaři, ale blbci, protože dojel na Klínovec jen v trenkách a tílku ... připomínám těch 6stC. Na konci dne už měl na sobě tři trička ... nechci se zabývat tím, kdo všechno je měl předtím na sobě, to by bylo až moc bulvární :-). Ale může Ufik doplnit do diskuse sám. Jen předen říkám, že já mu žádné nepůjčil, měl sem jen jedno a vše ostatní jsou jen pomluvy, o trenkách nápodobně.
A teď k trati. Ale předtím ještě jednu poznámku. Klínovec mám hodně hodně rád. Baví mě, dokonce i ty louky nahoře, i Vancouver i všecko ostatní. V potoce se teda rachtat moc nemusím. Ale co chci říct … všude nápisy Bikepark Klínovec. No já nevím … Bikepark … Bikepark je něco co se udržuje … Kdyby to bylo přirovnání k ženské, tak teda Klínovec je „dáma“ žijící dost nadivoko, „údržby“ a trendů v úpravě schránky tělesné neznaje. Nic proti „divočině“, jen se to musí správně pojmenovat, aby každý gentleman hned na počátku věděl do čeho jde, že. Ale to je asi jedno, mám tu divošku fakt rád, jen si teda nehraju na to, že to divoška není.
Blbne tu skupina němců a další dva češi co se s náma moc nebaví. Jednoho si pamatuju už z loňska, druhej mi nějak neutkvěl v obsahu helmy. Po deštích horní pasáže na louce mazec, svinec, lepenec. To je právě v bikeparcích ošetřený, aby v zatáčkách z ničeho nic nebylo cosi, co se dá jen těžko projet :-) a evidentně to tam nepatří.

Ale od konce louky bylo jen vlhko, že to neprášilo, prostě akorát. Vancouver furt stejnej, což je pozitivní, zatáčky na sjezdovce taky, zbytečný to pitvat. Blbý je tady lano, neb jede každejch 30min, ale zcela pravidelně nepravidelně, takže to občas nestihnete … a pak zevlujete … A právě snaha stihnout co nejvíc vede k tomu, že prd fotíme a jezdíme. Bylo by dobrý vybavit skupinu i někým, kdo si dá sem tam pauzu, a něco nablejská. Proto je chudej matroš. Z pohybu skoro nic. Na focení je dobrej objekt Vondrus, kterej mezi jízdama pravidelně upadá do komatu.
Z ničeho nic se objevily sendviče typu McHuman, bohužel se na nikoho nedostalo, Human to do sebe natlačil sám jak šišky do husy. Jahoda a Ufik jsou z hardtailů znavení a tlačí do sebe zdejší specialitu – polívka v chlebu. Jahodu to dovedlo k myšlence, že si konečně pořídí full. No hurá, toto trvalo, ale to jeho XC je už stejně na odpis, má ohlou zadní stavbu. Ufik se válí … není sám, slušně se nabodávám stehnem na rydla. Dnes už tam je modřina jak po zásahu gumovým projektilem.
Klínovec je boží … moc mě to baví, sice děsně rozbitý, ale zase se nejezdí v bůhvíjaký kudle aby to až tak vadilo, nahoře louky taky trošku protáhnou tělo … jen mě mrzí, že to s těma fotkama není úplně ono a mě tam ani nehledejte. Od příště to musíme s fotkama začít nějak řešit. Pozitivní bylo, že se to po delší době obešlo bez krvavejch pádů.
Něco málo fotek klik sem.
J.T.L.

Krátký info o novinkách v Pyšelech

V Pyšelech je něco málo novinek, tak koment k nim.
Pátkem ráno sem se rozkejval k tomu, že bych podvečer po práci chvilku pojezdil v Pyšelech na hardtailu. Supr bylo to, že celej den vedro jak prase, ale půl hodinu před koncem šichty začal neuvěřitelnej chcanec a skončil, když sem sjížděl z D1 na Benešov. Výbornej nápad na pojezd v Pyšelech, jílovitý podloží + hodně vody + kolo = jízda na snowscootu v létě, klouže to hrozně, i když se zablokují obě kola, furt to jede ... výsledkem bylo, že sem naskákal i to co sem nechtěl a ani to nebolelo ... ale mokrý kořeny mazec, prdel stažená.
A teď k novinkám, Kert fakt buduje, skoky upravený, přisypaný ... dolní skok ze staré lávky je odstraněný, je tam novej hliněnej posílák ... vypadal supr čerstvě, nepoužitě, tak sem ho zajel. Řekl bych, že tam po cestě přidal i nějakej další v horní části. Ale stále nejlepší je ta varianta, kde je několik skoků rychle za sebou (taky jsou upravený) ... a to i za deště ... Takže neváhejte a pokud hledáte rychlovku na pohodu poblíž Prahy ... zkuste. Fotka žádná, kdo by to sebou tahal, když lilo.
J.T.L.

Dnes na Komárce bylo veselo i "veselo"

Ještě dnes ráno jsem ani neměl v úmyslu něco psát ... poněvadž jsme s Hurikánem a Pavlíkem měli v úmyslu jezdit loňskou pohárovku na Komárce a pak taky dát něco málo na nové trati a v tom sem nespatřoval nic extra s čím by bylo vhodno se podělit, dokud tam všecko nenaskáčeme :-) ... ale jak to chodí, člověk míní, Pán Bůh mění ...
Na Komárku taky dnes ještě dojel Tonda s kámošem co měl úplnou funglovku Iron Horse, hodně vyvoněnou.
Hned v první jízdě jsme omrkli novej přescesťák, kterej má tak 8-9m od hrany k hraně ... celkem mazec skok. Škoda, že stavitelé teď pořád lítají na Bouřňáku, kde ladí formu na závody, rád bych to viděl někoho letět. Omrkněte si to, skočte si to, případně se rozbijte, je to na té úplně nové trati. Viz můj úplně první report.
No a pak jezdíme tu loňskou pohárovku a u jednoho skoku z ležícího stromu, kterej je postavenej v takové té kamenité pasáži, meditujeme jak se u toho moc nerozmlátit. Skok to není až tak hroznej, není teda nejlehčí, jenže dolet je do celkem svince a to z něj dělá skok vyšší kategorie. Tonda radí, chytit klacky a prostě to držet stůj co stůj a ten šutrovej binec poberou péra. Jo jo ... tak jo, držet klacky ... to stačí. Ukazuje prakticky a jak se zdá, tak to stačí.
Při třetím čekání na lano Pavlík popisuje, jak byl na radu ohledně vidle. Nezachytil sem celý jeho výstup, mám jen úryvek, ale i ten stojí za to. Hurikán se tam do toho sice dost tlemí, ale když to osolíte, uslyšíte. My jsme začátečníci, takže jsme za každou dobrou radu rádi a nemáme problém podělit se o ni i s ostatními začátečníky. Video okénko o nastavení vidle zde ...

Příště požádám Pavlíka o nějakou další biketech tuning radu.
Pak Pavlík přehodí řeč na to, jakým strojkem je nejlepší stříhat chlupy v nose a Hurikán se chlubí strojkem jež kosí jeho nedbalou (zanedbalou) eleganci na obličeji a i na (všech) ostatních částech jeho schránky ... prostě výborný multifunkční strojek dle Hurikána ... ale jak znám Hurikána, tipuju to na křovinořez.
Pak dojíždí Tonda, jede nějak nakřivo a povídá že dojezdil. Když se ptáme proč, povídá že si zlomil nos. Samozřejmě nás zajímá jak. Tonda povídá, že na tom skoku z ležícího stromu do kamení. Že sice držel klacky co to šlo, ale letěl nějak doleva kde je velkej šutr a péra to nepobrala ... šel dopředu přes klandry a ryl hubou v těch šutrech. Naštěstí měl motokrosový brejle s chráničem nosu, takže si nos sice zlomil (snad nerozdrtil), ale aspoň si nevorval kůži až na kosti. I tak to tedy nevypadalo moc dobře. Helma taky slušně dořízená. Tak huvidíme, snad nám do diskuse Tonda písne jak je na tom. Na fotce už je ve stavu kdy nekrvácel, nicméně fotit to nebylo jednoduchý, neb sem musel hodně spěchat, říkal že sebou asi brzo sekne. Mimochodem Tondova první zlomenina z DH. Doufám, že bude brzo v pořádku.
Tonda je tady klik sem.
J.T.L.

Týýdáá bikepark Rokytnice

Předpověď na sobotu nebyla úplně squostná, ale s tím se musí ve střední Evropě počítat. Už v půlce týdne jsem se s Vondrusem, Humanem a Icem dohodl, že sjedeme v sobotu do Rokytnice. Měnit záměr jen proto, že v noci z pátku na sobotu mělo pršet byl nesmysl ... Tratím v Rokytnici se říká Tyda bikepark, ale mě se to zrovna moc nelíbí, takže to používat nebudu. Nevím jestli není nošení dříví do lesa, nebo kamenů do bikeparku, když začnu popisovat co v Rokytnici je. Vemu to stručně. Jedna je spíše DH trať a druhá trať s více lávkama. DH trať mám radči. Nahoře utažený klopky, kde se trápím, pak něco málo na louce, pak oblíbená pasáž na pasece a pak taky supr dolní pasáž. Z fotek a videa je pak jasný víc.
Nakládám Vondruse, eště jsme nevyjeli a už se výborně bavíme. Vondrus má vymazlený kolečko, to jako jo, rám, komponenty, vidlice ... Slabinou je teda vodítko řetězu. Obzvláště pyšný je Vondrus (mimo rámu samozřejmě) na dobře seštelovanýho Boxxera. Osa se tam upíná mechanismem, který jsem nepochopil a nebudu se o to asi zatím ani snažit. Vondrus se snažil to pochopit už dříve, ale zatím to má asi taky mouchy, neb sem se musel vrátit domů pro pilník, aby si mohl zpilovat nějakou matičku co oprasil ... jinak ta osa nešla dát zpátky do vidle. Tak vyjedeme a volám Humanovi, kterej má naložit Iceho. Už to, že mi vytípnul telefon bylo divný. Volám znova po chvíli a když to zvednul, začal tam něco mručet a skučet ... bylo jasno, včera pařil až do dneška a má evidentně dost. Potkáváme se na pumpě, kde si jde koupit něco k jídlu a vrací se s flaškou nějaký divný coly. Komentářem mě pak utvrzuje, že sem se v diagnóze nesekl. Vypadá jak chodící mrtvola.
Cesta do Rokytnice báječná, rozhodně teď nejezděte přes Jablonec. Asi kraj dostal nějaký dotace nebo co, a ta cesta je totálně rozkopaná, všude samej semafor ... cesta se prodlužuje snad o 3/4 hodiny. Jsou i takový vtipy, že po 10ti minutovém čekání na semaforu v celkem dlouhým úseku vyrazíme jako druhý hned za motorkářem, aby následně jela v protisměru Tatra, kterou semafor evidentně nesere. Vypadá to na rvačku, kdy motorkář řidiči Tatry vysvětluje, že je de*** a pi**. Takže poskakujeme a hrneme před sebou couvající Tatru.
Na parkovišti v Rokytnici jsme po desáté, už je tu celkem dost aut. Hned potkáváme Jr., kterýmu Ice prověřuje nový kolo ... a ochotně nahazuje pózu.

Aby toho nebylo málo, na konci parkoviště vidím reklamu na Volvo, a koukám že to auto má místo okýnek díry. Chvilku hučím do Vondruse a Iceho, aby tam zezadu vlezli, což nakonec udělali ... celkem parodie. Lidi na parkovišti nechápavě zkoumají co jsme zač. Blbě se mi to fotí, neb se furt směju. Takže kdyby někoho zajímalo, jak jezdí a jak je pohodlná XC 60, ptejte se Vondruse či Iceho.
Jdeme jezdit, trať je mokrá, ale sviní to přiměřeně. Už z lanovky je vidět, že trať je upravená a místy předělaná. Jsou dosypány rolety, upraveny klopenky, pryč nesmyslný paleťáky z louky, dodělaný nějaký nový skoky ... sem překvapenej. V CZ se většinou vymezí úzká pěšinka a tou se pak jezdí a jezdí a jezdí ... tím nemyslím malý lokální tratě, ale místa co si říkají bikeprak. Tohle je poprvý co vidím, že někdo něco udržuje ve stavu, v jakým to chce mít. Dávám 1 s hvězdou! Po pár jízdách má Jr. nějak rozhozenou Foxu, vydává při pružení výborný zvuky, takže je z dálky slyšet, že Jr. jede. Je z toho takovej smutnej (na Moravě se říká, že je z toho nakřivo), což chápu, ale neváhá předvést na záznamové zařízení jak vidle zlobí. A abych zachytil i náladu Jr., vnáším do záznamu umělecko-dokumentaristický záměr. Osolte zvuk.

Lanovka jezdí nahoru pomalu, je hodně lidí, ale aspoň se člověk během jízdy lecos doví. Škoda, že nelze citovat z několik jízd s Los Tomanos. Takže aspoň napíšu, že si Vondrus spálil krk, neb sluníčko svítilo. A mnozí říkali že do Rokytnice nepojedou, že bude pršet ... a vono ne, už odpoledne trať prášila ... jo jo. Tak je to. A co říkal Ice, to taky nejde jen tak snadno napsat aby nezablokovali můj blog. A Human neříkal nic, ten buď pospával, nebo bloumal. Jen všem radím, nikdy, opravdu nikdy si nepůjčujte od Iceho helmu, detaily raději vynechám, prostě mi věřte! :-)
Odpoledne taky dorazil Sweed, kterej hned v první jízdě předvedl frontflip. Hned na to se Human snažil nedoskočit jeden novej dvoják v horní části. Bylo vtipný jet za ním. Když viděl že nedoletí, pustil řídítka a sundal nohy z pedálů, jenže jak vrazil přední kolo do dopadu z druhý strany (ne úplně dolů), tak to kolo se nějak srovnalo a tak se zase snažil chytit řídítka a vrátit nohy na pedály. Nakonec to ustál, ale vypadalo to hrozivě. Smát jsme se mohli až když zasatvil na louce. Připomínám mu, aby dnes moc neblbnul, že není zrovna „fresh“. Aby si zlepšil náladu, tak hend další jízdu jel za mnou a děsně na mě hulákal, co dělám blbě a co mám dělat a co ne a vůbec hulákal kde co. Tendle divnej přístup od něj chytil i Vondrus, kterej na mě další jízdu taky křičel. Human tomu říká výuka ... no nevím, abych nezačal chodit za školu. Jako žák se cítím těma dvěma naprosto demotivovaný :-). Někdy v půli odpoledne nevypadá Human už vůbec čerstvě. Na rady ať jde spát do kufru auta moc nereaguje a celkem blbě se zválí. V části co je na pasece (před třemi dvojáky na cestě) je skoro dole jedna výhodná stopa přes pařez. Human má furt podělanou vidlu skoro bez vzduchu a tak tam jde na kořenu po doskoku na doraz. Je to v kalupu a v bordelu a tak to neustojí, chvíli to trvá než se zastaví a vypadá to blbě, leží jak mrtvola. Už když se smýká, tak mu skoro odpadá loketní chránič. Zvedl se až po chvíli, což nás trochu uklidnilo, ale byl mírně mimo. Nakonec to odnesl „jen“ loket, chránič se totiž rozlomil a tak se mu do ruky něco zarylo, celkem slušná díra, škrábanec je nepodstatnej.
Není to nějak moc na fotce vidět, ale bude se to dlouho hojit. Human teď už skutečně sedí v kufru auta, Ice dává ještě jednu nebo dvě jizdy, ale nakonec s Humanem odjíždějí dvě jízdy před zavíračkou. Radíme Icemu ať do Humana a sebe investuje a koupí někde nějaký RedBully a udržuje Humana při smyslech (Human řídí). S Vondrusem bereme obyčejnej foťák, lepíme ho izolačkou Vondrusovi na helmu ... a vytváříme helmetcam. Pat & Mat by zírali.
Není to bůhvíjakej zázrak, ale celkem to jde. Nejhorší je, dohodnout se, pod jakým úhlem to nalepit, aby to snímalo to co chceme. Do diskuse se zapojují všichni co zůstali. Máme na todle blnutí jen jednu jízdu dolů, lano už nejezdí. Takže něco zkoušíme točit za jízdy, něco „z ruky“. Je to vtipný, protože foťák nesundáváme z helmy, ale Vondrus drží helmu před sebou běhá za mnou po trati (v místě paseky), aby byly záběry hodně akční. Houbaři to nějak nechápou co to ten člověk s tou helmou dělá. Nakonec z těchdle záběrů nic není použitelnýho, což je škoda, stály nejvíc energie. Ale člověk si od foťáku na helmě nesmí přehnaně slibovat. Spodek trati už jenom „plužím“, sem nějakej znavenej, dali jsme to 12x.
Cesta domů už je lepší, jedeme na Turnov a tak máme semafory jen 3. Fotek z ježdění moc není, neb lano jezdilo pomalu a tak nebyl čas, pokud jsme nechtěli vynechat jízdu a na poslední jízdě jsme zase točili. Nafotil jsem něco málo z lanovky, aby bylo vidět, že trať je skutečně v cajku. Na konci dne už sice byly sem tam nějaký rolety, ale uvidíme zda trať někdo opraví po té, co se tu prožene pohárový závod a 3DH Cup. Podle mě je toto nejlepší bikepark v CZ a doufám, že se o něj provozovatel bude dál vzorně starat. Lepší už je v CZ jen jedna DH trať, na kterou se obzvláště těším, zatím ještě není v provozu lano. Report z ní bude hned, jak to pustí.
Fotky tady klik sem.
A video ...

J.T.L.

Karlík

Máme pátek, státní svátek. Svátek co slaví většina Evropy, vyjma Německa, přijít na to proč asi nebude těžký ani pro **(cenzura)kids. Human dostal výborný nápad, oslavíme to dopolednem v Karlíku. A protože je Human zodpovědný pošuk, prověřuje lokalitu den předem při nějaké business cestě někam poblíž. V ICQ pak najdu, že mám být v 9hod na fleku a že si mám přibalit náhradní spodky, a že většina je v původním stavu (historickém stavu), ale že dole je něco trošku přikopnuto.
Na místo dorážím bez náhradních spodek … první chyba. V dobré rozverné náladě jak si hustě zajezdím … druhá chyba. Jsem tu s Humanem … třetí chyba.
Neb to je na tlačku a jde o to, aby mě Human opět něčemu naučil, beru si hardtail. Jediná rozumná věc …
Jen pro názornost si to poprvý vytlačujeme až nahoru. Je přece dobrý vědět, jak to může vypadat, ne? :-) Kdo tam nebyl, nevím jak to popsat … je to prostě frantovina … neuvěřitelný zatáčky údolíčkem, vyjíždí se vždycky až nahoru, zavřená zatáčka a jede se naproti … blbý je že občas do toho skok nebo lávka co odporuje fyzikálním zákonům. Ty zatáčky se musí jet bez brzd, jinak se to nedá, hodně odkloněný neumožňující brždění … jen tak pro názornost, to napravo je odpal, to uprostřed je dopad a potom zase úzká stopa.
Vypadá to všecko moc dobře, škoda ovšem, že to neprojedu v celku :-). Některý věci vypadají že tak nepatří … ale ony tak skutečně patří.
No takže se nějak zdrncáme dolů, po cestě mě Human nutí k různým věcem, který se mi vůbec nelíbí. No bude to chtít ještě hodně cvičit, aby to vypadalo k světu. Dole to už je lepší, je tam nějaká menší lávka, nějaký dva čerstvě nakopaný skoky, ne malý transfery, vyskakovák atd. Vybírám si lajnu, která začíná na vrcholku údolí, po cestě dolů se nabere rychlost, pak je na protějším svahu transfer, po něm naproti ve svahu vyskakovák, pak klopka s malým schodem a naproti na svahu zase transfer. Tady pořád dokola jezdím, abych byl schopnej dát tráňo a pak ještě někam smysluplně jet. Napřed to nejde, otočit to do protisvahu se zdá nemožný. Tak napočtvrté to už jde. Je dobrý si hned napoprvý šáhnout na brzdu, aby člověk hned od začátku věděl, že to na doskoku s takovým odklonem nemá nikdy dělat. Po chvíli pilování vyskočím i na protější svah … Human se snaží naskákat dolní transfer z trochu rychlejší stopy středem údolí. Po chvilce mu to jde dobře.

Blbne ještě na jednom z nových skoků a to je furt dokola … Nějak k tomu není moc co napsat, kladný je, že najednou Human z ničeho nic konstatoval, že poprvý viděl, jak mám hardtail pod kontrolou, že letí kam chci a že se na to dalo i koukat. Tak se vzmůže a dělá nějaký fotky … jsou dobrý, na jedný mám jen zadní kolo, na další trávu a tak :-).
Ale jinak teda, Karlík je nášup, je to trošku někde jinde, než jsem doteď byl. Je nutný mít kolo fakt v ruce a nebát se toho … a nebrzdit, jinak na odkloněnejch svazích údolíčka budete žrát prach … Skuste, moc ojetý to tam není, a na první letmej pohled je jasný proč. Dole už to ale je o něco pochopitelnější. Hledá se to snadno, Karlík je malej a stačí si najít ulici K hájovně a pak prostě hned do lesa … Pokud tam potkáte Frantu Mrázka na XC kole, budete mít pěkně zkaženej den, měsíc, rok … já to naštěstí zatím viděl jen na videu :-).
Něco málo fotek tady klik sem.
J.T.L.

Pojezd v Meziboří

Dnes jelo lano v Meziboří a to se muselo využít. Všecko to tu drží pod palcem místní guru Profesor Ikebara, kterej mě už nějakou dobu po ICQ masíroval, že to fakt nesmím prošvihnout … Takže nešlo jinak :-). Navíc za 14 dní se tu pojede 3DH Cup, tak proč se nepodívat na trať. Možná by to mohlo zajímat i ostatní, neb trať je na letošní závod z půlky nalajnovaná jinudy. Navíc od Humana vím, že pojede i Jahoda, kterého jsem už dlouho neviděl a pojede i Ice, což je příslib mnoha zážitků. Ice nezklamal, ale to vše dále. Taky Vondrus se sem chystal, samozřejmě Ikebara a kupa dalších. Taky už mám vidlu na Demu v cajku, tak se těším na celobrko. Protože je sucho, balím si k němu světlejší oblečky.
Lano jede od 14ti hod, ale s Humanem, Jahodou a Icem máme sraz už ve 12 na místě s tím, že si to dvakrát vytlačíme, jako že omrkneme trať. A přichází první zážitek, co se nedá koupit. Jsem na fleku o něco dřív a tak sleduju jak přijíždí Human se zbytkem výpravy. Ice vystupuje z auta kompletně vybavenej, má páteřák, chrániče holení a loktů, nášlap boty … :-) … a prej tak už do auta v Práglu nastoupil … asi na něj udělaly dojem reklamy „nemyslíš zaplatíš“, Ice myslí na vše. Na vše myslí i Jahoda, kterej prý celou dobu obsluhoval navigační přístroj, což mělo za následek, že občas jezdili dokola, včetně návštěvy jednoho místa … kde se báli zastavit aby nepřišli o kola. Jsou to klucííí šikovnýýý.
Takže tlačíme … supr nápad, vedro jak prase … poprvý tlačíme po trati lesem, jde to, podruhý přímo pod lanem, to je nejdebilnější nápad týdne … slunce šajnuje. Zatím najíždíme jen starší trať, novou nehledáme.
Pak přichází guru Ikebara, zkasuje přítomné. Vybírá se 100kačen na hlavu. A protože se musí platit lano 500kačen na hodinu, jezdí se tak dlouho, jak dlouho to za vybrané jde. Lidí se sešlo dost, bude se jezdit do 18ti hodin. Human je zimní antitalent, pomu zná jen z dob lyžařského výcviku … ale zvládá to výborně. Točím to v domnění, že předvede nějaký trik, ale nic …
Párkrát dáváme starou variantu a pak se pouštíme na novou. Aby se na ni člověk dostal, je nutno trošku tlačit na vrcholek, nelze minout. Nová lajna je taková hodně klikatá, povrch je lesní hrabanka, nějaký muldy a občas i víc utáhlá zatáčka. Asi tak v půlce kopce se to napojí na původní trať. Před napojením je zatáčka, která je na konci dne už dost vyježděná … po závodním víkendu bude k nepoznání. S chutí tam driftuju, jde to tam samo, stačí držet řídítka.

Kolem trati jsou nějací místní lidi, hulákají a povzbuzují „dávej, dávej“ v těch složitějších pasážích a doufají v nějakou zábavnou situaci. Taky tu celý den fotí několik lidí, včetně dvou žabek. Dole k vleku přijíždí Ice a huláká na celý Meziboří (pokusím se o podrobnou citaci) „Ou, wau, juuua, to je nádhera, stačí to všecko prohoupat, wou, paráda“. Po pár jízdách se Ice nějak neštastně zválí. Chci ho fotit, neb je jak prase, ale dělá madam a nechce. Vondrus mu připomíná, že to přece stačilo jen prohoupat … a ostatní dodávají „Wau, ou, juua“. Při přestávce na parkovišti potkáváme kluky, co mají neuvěřitelnej punk Žigul, je kolem toho dost psina, obzvláště když ukazují systém podepření pátých dveří. Hned vedle běhají nějaký polonahý holky, co se tam rachtají v požární nádrži či co. Špinavej Ice je vyděsil natolik, že se nahoře oblíkly.Jezdíme až do zblbnutí. Human má rozdrbanou vidlu, tak proráží předek. Po opravě ještě děláme nějaký fotky. Většinou v nějakejch zajímavějších zatáčkách … Jahoda se přitom zválí, ale bere to sportovně. Ice totiž od tý jeho příhody sedí v hospůdce na zahrádce a raději se věnuje biketech diskusi … usuzuju tak podle toho jak se u toho tváří …. moc si dnes nezajezdil. Ty mladý dnes už nic nevydržej. Na závěr si ještě fotím Ikebaru, kterej má naprosto jasno v tom, že se nachází v ráji :-).
Odjezd je taky vtipnej. Ice přichází ze zahrádky (stále vybaven chrániči a páteřákem) a prohlásí, že by si aspoň mohl naložit kolo. Když se ho dotkne, tak skučí že ho bolí ruka, takže mu ho (jako vždy) nakládá Human. A Ice stále vybaven chrániči a páteřákem usedá do vozu. Safety first. Jahoda se ujímá navigačního přístroje, tak přeji šťastnou cestu. Byl to pohodovej pojezd. Laciný, z Práglu celkem rychle dostupný … trať dobrá a zábavná, navíc se nemusí jezdit jen jedna stopa a za 4 hodiny se toho dá najezdit až do úmoru. Zkuste si to … navíc jde o trať z podniku 3DH Cupu. A působí i uklidňujícně lepší polovičky bikerů, co se válí na dekách po celé sjezdovce. Děkuju Ikebarovi, bez kterýho by se tu dnes vůbec nejezdilo a držím palce ať se zdaří organizace 3DH Cupu, je nachystanej monstr program.
Galerka je zde klik sem.
A Human poprvý na pomě po lyžáku v pubertě ...

J.T.L.

Svátek práce v Pyšelech

Už před časem mě zval Kert na poježdění do Pyšel. Trvalo čtrnáct dní než jsem se tam dobral, ale dnes už k tomu konečně došlo … na pozvání se přece má reagovat pružně :-). Dohoda po tel byla rychlá, v 9 ráno máme sraz v Pyšelech, jedu s Humanem. Takže mám hardtail. Jak furt Human humaní, na tom se naučíš … Kert nás čeká dle dohody a vede na místo. Vypadá to složitě, ale v podstatě najít lokalitu je snadný. Stačí se optat kde je hřbitov. Ano, ano … opět je trať u hřbitova. Všichni stavitelé mají stejnou úchylku … toď otázka, jestli za to náhodou nemůžou stavitelé hřbitovů, že si dycky vybrali místo blízko nejlepšího kopce široko daleko. No, takže až to budete hledat, směr hřbitov. Poslední kousek ke hřbitovu už to ani není asfaltka, taková lepší šotolinová cesta, ale je ofiko pro auta do 3.5 tuny … to jen píšu, kdyby tam chtěl Čárys autobusem :-), tak to asi neee ee e. Kousíček před hřbitovem je téčková křižovatka, hřbitov je doleva. Tak nejlíp zaparkovat tam. Je tam i značka cyklostezky 0028. Tratí je několik, základní stopy dvě. Asi lepší začít tak, že napravo je kousek od křižovatky konec pole. Tak tam na konec pole a je tam vyjetá pěšinka, šup na ní, z pole potom vede doprava kopřivami a tak. Menší protirevmatická lázeň taky neuškodí. Po pár desítkách metrů je začátek první stopy. Nahoře je mimo trať vybudovaný i dvoják, kterej je na začátek nový zamýšlený stopy. Kert tu už buduje pouze sám a i sám převážně jezdí a jeho plánem je během letoška trošku s touto stopou pokročit. Kert mi to naskakuje na fotku, letí daleko za začátek dopadu … a komentuje, že to je i pro srabíky :-).
Tak si necháváme ukázat kudy dolů. Už od začátku to je zábava pro hardtail jak dělaná. Pak teda přichází trochu bordel, šutry, kořeny, ale drncá to ještě únosně. Blbý je že do rána pršelo, první jízdy jsou celkem klouzačka. Stopa má místy až 3 varianty, což je fajn. Žádná nuda. Nejlepší se ukazuje ta část, která má za sebou pár skoků … první je přes zvláštně zaházenej pařez (nebo co) pak nutno přeletět roští a pak je dopad (nebo co). Trošku se mi to nelíbí, ale přicházím tomu na chuť bezbolestně.
Dole se to narovnává, zatáčky ani ne, zakončeno skokem vybudovaným z nějaké bejvalé lávky. To se mi na hardtailu taky nelíbilo, ale byla to taky blbost, ukázalo se to celkem zábavný. Po dopadu hned brzdy, jinak tam je ležící strom. Human má svůj den. Vybral si jeden strom, do kterého to skoro v každé jízdě pošle. Když se mu ho daří minout, tak trefí pařez a pošle to do jiného stromu. Pokřtívá novou helmu, což ho velmi těší a už řeší jak dlouho bude trvat než ty škrábance rozleští. Pak při šlapání trefuje nohou jeden z mála větších šutrů. No Human.
Druhá (jako úplně jiná) stopa se nejlíp hledá tak, že se sjede ta první až dolů ke skoku z lávky. A když se stojí na trati po směru jízdy, stačí se podívat doleva a je vidět závěrečný odpalovák druhý stopy. Kousek nad odpalovákem se trať láme, při tlačení nutno odbočit vlevo … je vidět sada dvojáků, nelze minout. Trať vypadá jako rychlá, a i rychlá je, namotaná je občas mezi stromy, což mi nedělá úplně dobře, divně tam plavu na kořenech a ztrácím rychlost. Jeden z dvojáků má opět pódium pro srabíky. Dolní odpal s dopadem XX metrů do stráně se mi na hardtailu nelíbí, mám co pilovat.
No co dodat. Tratě nejsou vůbec rozrytý, zdají se mi ideální pro pohodový poježdění a na hardtailu se mi to moc líbí. Tlačení není dlouhý a ani převýšení není extrém, na pohodu … při cestě dolů je dobrý občas i přišlápnout. Jak říká Kert, víkend se tu strávit nedá, ale na půldenní poježdění to je fajn. Díky Kertovi za rozšíření možností kam vyrazit pojezdit a jsem zvědavý na další lajnu, nebo na slíbenou přestavbu jedné z variant první stopy. V Pyšelech jsou ještě na jiném místě lávky, tak tam se snad stihnu stavit při další návštěvě.
Galerka je zde klik sem.
J.T.L.

Snowscoot Freeride Hintertux

Je to prostě schíza, celou zimu se vedou řeči o tom, jak se bude jezdit na biku jen co to počasí dovolí, tak s příchodem jara je nejlepší vyrazit na ledovec užít si pořádnej snowscoot freeride. A tak se i stalo, počásko na Hintertuxu ideální, dostupnost z Práglu je 5,5 hodiny. Tento ledovec je známý velkým množstvím sněhu v průběhu celého roku, nicméně proběhnutá zima tu teď zanechala neuvěřitelnou peřinu. Na sjezdovkách to je několik metrů, podle údajů z info tabule snad až 5. Mimo sjezdovky to je místy až 10. Má to však i zápory, některé skoky na freeridu známé z dřívějška jsou pryč. Největším problémem jsou ale trhliny v ledovci. Sníh je překryje „mostem“ a je z toho past na mamuta, v tomto případě na freeridistu. Bilance trhlin na Hintertuxu je skoro rekordní v porovnání s ostatními místy. Je tedy nutno vědět kde je možno se pohybovat a kde ne. Jednoduše řečeno, při pohledu z vrcholku sjezdovky (3250 m n.m.) ve směru poslední kabinové lanovky se lze na svahu pod ní pohybovat pouze nalevo, napravo jen v rozumné vzdálenosti. Pak už to může být nechtěná speleologická exkurze, ale o učiněných objevech se nikdo nedozví. Svah nalevo a pod kabinkou poskytuje sklon, který se jen tak jinde nenajde, a sníh je peřina. Takže to chce jet kudlu, aby člověk plaval jen po vršku, jinak to končí pádem v každém oblouku. Ale na učení freeridových technik jízdy je toto nejlepší místo, 100% bezpečné, žádné kameny, žádné díry. Navíc místo je vidět z terasy horské chaty, kde se v dobrém počasí válí na lehátkách a chytá bronz několik set šniclů, vuřtů, knedlíků, halušek, špaget a roštěnek (u těch není příslušnost to hlavní). Tendle víkend teda bylo nečekaně dost knedlíků (pokud to někdo nepochopil, je řeč o Češích). Kvalitní exhibiční jízda vyvolává kladnou odezvu u diváků, držkopády teda taky :-). Další místo na freeride je skalní město, které je hnedka vedle černé sjezdovky, která začíná tak 100 m opět pod konečnou stanicí kabinky na vrcholku. Dobrý je, že hnedka vedle jsou dvě kotvy, takže vyvážet a najíždět stopu lze do aleluja. Hodně zábavný místo. Nahoře opět jen prašanový svah, tentokrát už trošku mírnějšího sklonu, ale méně zdatný sněhojezdec (jedno na čem) to asi neskousne lehce. No a pak (tak od půlky) už jsou skalky či skály, záleží na fyzikálních chutích každého soudruha. Další místo na pecka snah je hned naproti. Stačí přejet na zadní kotvu, která je z obou stran lemovaná červenejma sjezdovkama (v cz by to byly černé). Přejezd je po takové dlouhé táhle značené jako modré, nicméně turisti ji jezdí obloučkama, nechápu. Todle místo je dobrý aby to člověk pustil a zkoušel dostat se tam kam chce co nejrychleji. Široký to je dost, pokud nepotkáte trotla šněrujícího od lajny k lajně, tak ztráty rychlosti nehrozí. Takže šupem nahoru kotvou. No a prostor mezi modrou a černou sjezdovkou je opět velké skalní město a na straně k černé jen svah se sněhem. Hodně rozlehlý to je, za celý den nelze užít vše, co toto místo nabízí.

S Hurikánem jsme začali obrážet postupně všechny místa. Já tu celou zimu nebyl, neb v listopadu si miláček přetrhal vazy hned na vršku jedná ze stop. Počasí azuro, teplota lehce pod nulou, co víc si přát. Sněhu je nějak moc, takže oproti poslednímu ježdění je všecko nové. První den se snažíme hodně jezdit, nefotíme, točíme jen sem tam něco, spíše zkušebně. Vše si necháváme na druhý den. Druhý den je počasí horší, fouká. To není ale problém. Potíží je světlo. Než se roztrhají mraky, tak pohled na bílé plochy při větším kalupu působí dojmem bílé tmy. Tak po hodině ježdění (spíše rozježdění) Hurikán přehlídne v prudkým svahu (na posledně jmenovaném místě) terasu udělanou rolbou pro zamezení padání lavin na sjezdovku pod náma. Páč tlačí do prken, jde tam popředku a štípe přední lyži. Je jasno, to je konečná, náhradní prkna sebou nemáme.

Zkouší s tím aspoň popojíždět, abychom něco nafotili a natočili. Mraky co clonily se roztrhaly, viditelnost je paráda … Zjišťujeme, že se s tím jezdit prostě nedá. Takže asi 3x sám dávám skalní město. Samotnýmu se jezdí blbě, dobrý je vědět, že je někdo někde blízko. Včera se nám podařilo utrhnout menší sesuv 30cm silné vrstvy sněhu na jednom ze svahů a všudypřítomné protilavinové zásahy do svahu pode mnou nejsou pro prdel turitům na sjezdovkách. Je čas oběda, balíme a jedeme dolů … Bohužel moc videomateriálu není a ten co je tak bych ho nerad teď vystřílel. Takže to co je na konci článku berte jako trailer. V konečným videu krom jiného bude i to co následovalo nebo předcházelo věcím z traileru. Doufám že do vánoc se povede dát do kupy kompletní video (potřebujeme toho jako ještě mraky dotočit, tohle je začátek). Cílem je snowscootový video. Blbý jen je, že na videjích z Hintertuxu jsem zatím převážně já, ale Hurikán má zase jedinečný video z tréninku „v doku“ při prvním noclehu :-). Bohužel, když ho dám sem, tak hodí hlášku o nefunkčnosti, ale jak to tu rozchodím, hned nasdílím. Zatím aspoň fotka v galerce - ovšem ten pohyb tam fakt chybí :-o.
Minigalerka je zde klik sem.


J.T.L.

Freeride Statenice

Už minulý týden mě Mr.Větvička lákal do Statenic, ale pro liják to nevyšlo. Statenice jsou velmi blízko Prahy a Mr. Větvička tu již několikátou sezónu velmi zdatně buduje. Kdyby někdo nevěděl kdo je Mr.Větvička, toto vysvětlení už snad nenechá nikoho na pochybách klik sem.
Dneska v podvečer mám chvíli volno, takže jdu do toho. Rychlá dohoda po telefonu a už mažu s hardtailem směr Statenice. Nejlíp je zaparkovat hned u fotbalovýho hřiště, je tam takovej plácek. Trať je taky na úrovni fotbalového hřiště, tak v jeho polovičce. To najde každý. A kdyby někdo nevěděl jak najít fotbalové hřiště ve Statenicích, tak to fakt nevím, neb metod je několik: od "huby" až po mapy na netu. Lokalita to je legální, majitel pozemku s výstavbou souhlasil. Případní uživatelé však musí respektovat co je vytvořeno, nedělat bordel, nic neničit, nezanechávat odpadky ... což by mělo být standardem, ale ... ale ...
Mr.Větvička má od vánoc šrouby v koleně, takže nejezdí a má čas budovat. A opravdu buduje. Je tu toho spousta nového. Některé věci z loňska jsou pryč, po nájezdu vandalů je neobnovoval a postavil něco nového. To co dominuje jsou všudypřítomné utažené klopenky. A ještě jeden rys je charakteristický, všecko je skutečně v lese, mezi stromy, občas mi to přijde jako nicmoc pocit :-). Do toho skůčky, skoky a mega skoky (něco rovně, něco trasfery). Taky něco málo lávek dole na konci jedné ze stop. Stop je několik, generelně 3. Pak je tu ještě mega gap, ten je extra (odjezd za dopadem kříží jednu ze stop).

V lese roste sekce malých lávek, které ale vždy na nájezdu začínají "hrbem", což je zdrojem zábavy :-). Tohle je teprve ve zrodu, jsou zatím jen 4 ale i tak to stačí. Jezdím sám, Mr.Větvička mě párkrát blejskne (koleno mu zatím nedovoluje jezdit), světlo rychle ubejvá.

Pak dorazí ještě Karlos, kterej tu je prvně, ale to už je světla fakt pomálu. Snažím se ho blejsknout na jednom novým skoku, ale je to mazanice.
Nevím co bych dál vysvětloval co tu je či není, něco málo skoků a tak je na fotkách v galerce.
Mr. Větvička buduje na nedaleké lokalitě i pump track, který ještě není hotov. Reportu se snad dočkáte brzy.
Galerka je tady (opět je z večera, takže shovívavost) klik sem.
J.T.L.