sobota 18. dubna 2009

Je tu opět Komárka

Dnes dopoledne mě po telefonu nahání Hurikán a hned do mě hučí, že na Komárce neprší, ne že by jako nemohlo začít, zase tak dobrý to není (neb chcanec kam se na webu podíváš) ... ale "přijeď, přijeď". OK, domlouváme se na odpoledne, nějak se snažím dát do kupy a vyrazit. Stačím ještě sem na stránky nasmažit vzkaz, že vyrážím na poobědní pojezd na Komárku. Už na dálnici policejní cvičení, samej minivan s težkooděncema a perou to směr Ústí ... z rádia zjišťuju, že se tam chystá nějaká taškařice ...
První lano dáváme ve 13:30, jsme jediný. Ani se tomu nedivím. Po cestě nahoru celkem klemra. Na dolní stanici je 10stC ... nahoře je tak 3, mraky od půlky kopce a mrholí. Vybavuju si diskusi, kdy jsme řešili jestli kraťasy nebo kalhoty, nelibě jsme se dohodli na kalhotech. Když teď na to myslím, tak to byla celkem zbytečná komedie. Nahoře potkáváme Vondruse, kterýho tu vozí jeho ještěrka. Nevim jak to s ní dělá, ochotně ho tu vozila už loni co si pamatuju. A možná ho vozila už i dřív, ale to sem eště dělal jen XC.
Kolem kopce pořád lítá policejní vrtulník, který monitoruje co se dějě v Ústí a taky v Krupce, kam se prý stahuje část "průvodu".
Jedem dolů, pouštíme to po loňské pohárovce. Mazec, kořeny, kameny to všecko je mokrý. Ani nevím jak, ale neválím se. Před další jízdou přichází Radek (místní letec a stavitel) aby zjistil jestli fakt jezdíme. My dáváme takovou zvláštní kombinaci, kdy každou chvíli jedeme po jiné části trati, až taky jedeme mimo trať, což byl od Hurikána záměr. Vyvrcholilo to skalkou, která nevypadala zrovna sjízdně, Hurikán ji dává hned z jízdy (už to prej měl vyhlídnutý od čtvrtka a schválně mě tam zatáhnul, abych ho kdyžtak sebral) a nadšen z výkonu se hned zválí na rovné cestě pod skalkou :-). Na tohle je on expert, vyválet se na místě kde už to nikdo nečeká.
Na další jízdu už tu je slušná sešlost, blíží se to deseti lidem. Dorazil Radek v plné polní (jarně potuněnej Franta), dredař z 69 v Řeznický (nový SXko), Sokol (na půjčeným BigHitu) a další lidi.




Přestalo mrholit, mraky se roztrhaly, trať trošku oschla. Jedeme freeride s Hurikánem a dredařem, kterej si to na SXku vyloženě užívá, což chápu. Ale co je hodně z kopce to mě baví, takže to tam hrnu a ani moc nechybuju. Bohužel to furt není vyjetý a zatím to neumožňuje loňský radovánky z rychlosti v těch největších sešupech.
Další jízdu si nechávám od Radka ukázat jak skákat jeden ze skoků na nové trati. Ještě před Radkem se na menším skoku vedle válí jeden novej týpek co má novýho BigHita a s DH začal letos. Končí to naštěstí jen pár drobnejma odřeninama. Radek to tam z velkýho skoku skládá parádně, radost se dívat. Dopad je na fotce úplne vlevo.

Na požádání ochotně vytlačí Frantu a dává to znova. No, mám jasno, na tendle skok si asi ještě chvíli počkám, nějak se nejsem schopnej srovnat s nájezdem. Nezdá se to, ale nesmí se najíždět až tak rychle, lepší je pomalu a více tahat, hned za dopadem je levá klopka. Minulej tejden byl někdo na skoku moc rychlej, v klopce šel ven do lesa na předek a přerazil řídítka o strom a sebe taky nějak pošramotil.
Skoro dole u lanovky je seskok ze zídky v hodně prudký pasáži, tam Sokol chytne nějakej divnej směr, letí někam do lesa, má rychlost, brzdit tam nejde ... čekám zda dole mine všechny stromy, naštěstí jo. To by hodně bolelo. Sokol s jeho kámošem to dnes už balí, nespěchaj s drcením kopce, zůstávají do zítřka.
Zjišťuju, že freeride variantě místní říkají i té nové trati co vystavěli loni na podzim (viz můj první report) a o té, které říkáme freeride já a Hurikán někteří neví ... takže to může vyvolat zmatek, až se někdo inspirován reportem bude někde po freeride pídit. Ale co, život není prdel, ne? :-)
Ještě pak jezdíme, říkám si že bych mohl něco nafotit, ale světlo je na nic. Moc to nevychází. Když jezdím, tak sebou vozím jen takovou hračku foťák. Jako poslední jízdu dáváme loňskou pohárovku. Od polovičky tratě poslední jízdy si říkám, že mi nejak divně chodí předek, nebo že sem asi nějakej znavenej, což ale fyzicky moc nepociťuju ... ale silně cítím, že něco není v cajku. Pak přejíždíme na tu úplně novou trať. Když se dole chystám balit kolo, koukám koukám, přední kolo vod voleje, a i rám a kliky jsou od oleje ... tuším. A je to tak, pravá noha vidle (ještě italská 888) je skoro bez oleje, když s ní zapumpuju, ještě z toho dole něco cáká. Kolem kovovýho kroužku co je pod kolečkem na štelování. Nikde sem s tim neprásknul, nijak sem to sice nešetřil, ale to by se stávat nemělo. Ten kovovej kroužek je dost volnej. Vybavuju si že sem byl mimo trať a prohnal sem to v kalupu přes nějakej metrovej stromek ... tak asi tam.

Ale naní tam vidět žádný poškození. No je to jedno, opravit se to musí tak i tak. Takže teď hold budu zase chvilku lítat jen na hardtailu, což po ICQ děsně těší Humana a už mi vymýšlí další program.
Více obrázečků tady v galerii klik sem.
J.T.L.

Žádné komentáře:

Okomentovat