Dobrá zpráva je, že to tam Human omrknul po okolí a zjistil jak si usnadnit tlačení - jak se vyvážet autem. S Humanem přijíždí Ice, já beru miláčka, který nás bude vozit, neb po plastice vazů je marná a tak tento druh zábavy na odpoledne přijímá. Sice ne s nadšením, ale ani není nutné použití speciálních vyjednávacích technik.
Na Humanovo auto s Humanovým držákem nacpeme 3 kola, celkem to jde. Ice je manekýn, běhá kolem a dělá že ho zajímá kde jaká helma ... když se chystám fotit nakládku, Ice vděčně blbne v záběru.
Přijíždí z lesa skupina bikerů co dorazila před náma, dnes je tu celkem plno.
Vtipkujeme, že už tu není tak mrtvo (jsme totiž u hřbitova).
Naložíno a jedeme nahoru. Nejde to sice až nahoru, což asi pochopí každý kdo tam byl :-), jedině že by jsme vlastnili BVP. Ale min 2/3 cesty to ušetří, navíc horní prudký kousek kde se leze skoro po kolenou není z druhé strany tak prudký. Trošku to komplikuje činnost firmy Lesy české republiky, která tu teď vyrobila celkem vydatnej mrdnik, ale komplikace to je únosná. Teda Ice to vidí jinak, ale má sluneční brejle, takže to je asi tím. Dolů to jde celkem dobře, ale dnes nejsem úplně ve své kůži, dost často jsem mimo trať. Prudkej vršek s okloněnejma svahama je na hardtailu zábava. Před přejezdem druhé cesty dává Human slušnou tlamu. Kdyby to bylo do vody, tak to je placák jak vyšitej. Směju se mu. Dlouho mi to nevydrží o kus dál na dvojáku jdu slušně na držku, teď se baví zezadu přijíždějící Ice. Zajímavé je, že tato situace se opakuje ještě v další jízdě na stejném skoku, jen to pro změnu posílám na druhou stanu lesa a tentokrát to v závěru zpestřuji šipkou přes řídítka. Human jedoucí předemnou si počkal, aby se podíval jak mi to v této jízdě půjde ... baví se výborně, stejně jako Ice zamnou. Ještě v letu slyším zezadu něco jako "ty krávo!" a když už se sbírám tak dodává že kdybych nešel do lesa tak mě přejel ... nebo říkal něco jinýho ... to se těžko vstřebávalo. Ale stejně jako předtím, jen oklepávám listí a krom nějaký ty modřiny a možná pár škrábanců se asi nic nestalo. To budu řešit až doma. Při tlačení na třetí jízdu Ice vykazuje dost divný duševní i tělesný stav, vypadá strhaně. Už při druhém tlačení mu doporučujeme zařadit nějakou aerobní aktivitu. Jeden mladík na dirtový Koně s pérem (sorry-vlastně se vzduchovým tlumičem), co se k nám na chvilku přidal, mu doporučuje aerobic :-). Čtvrtou jízdu Ice vynechává a regeneruje u zdí hřbitova. Opět se někde válím, tentokrát v horní částí v jedné hodně vyjeté zatáčce. Situace se opakuje o zatáčku níž i v poslední páté jízdě.
Dnes to bylo celkem příjemný poježdění, neužívám si to tu jako posledně, jsem po včerejší Komárce nějak utahanej, navíc hardtail mi nedaruje ani metr. Nějak dnes nemám jiný fotky, neb jsem sebou nic neměl, všecko jsem dycky nechal v autě včetně foťáku. Ale dnes by bylo nejzajímavější fotit mě, škoda že to někdo nedělal ... mohl jsem se já i vy pobavit.
Třešinkou na dortu je, že po cestě domů se s miláčkem zastavujeme v Průhonicích v Grossetu. Můj nápad na posezení na zahrádce při západu klidí velký úspěch (snažil sem se, po celodenním vyvážení). Ale to co chci sdělit je to, že tento podnik je tak trochu snobárna, sortiment je ale fajn. Bylo moc vtipný sledovat nechápavé pohledy hostů a jejich vyšňořenejch pečovatelek (na parkovišti samej Cayenne a Medvěd), když jsem vešel v kraťasech od hlíny, celkově dost špinavej a nějaká krev na holeni (tričko jsem si ale převlík!) :-). Jejich údiv nám fakt prodloužil život ...
Galerka chabá, jen dvě fotky ... klik sem.
J.T.L
Žádné komentáře:
Okomentovat