Snowscoot Freeride Hintertux

Je to prostě schíza, celou zimu se vedou řeči o tom, jak se bude jezdit na biku jen co to počasí dovolí, tak s příchodem jara je nejlepší vyrazit na ledovec užít si pořádnej snowscoot freeride. A tak se i stalo, počásko na Hintertuxu ideální, dostupnost z Práglu je 5,5 hodiny. Tento ledovec je známý velkým množstvím sněhu v průběhu celého roku, nicméně proběhnutá zima tu teď zanechala neuvěřitelnou peřinu. Na sjezdovkách to je několik metrů, podle údajů z info tabule snad až 5. Mimo sjezdovky to je místy až 10. Má to však i zápory, některé skoky na freeridu známé z dřívějška jsou pryč. Největším problémem jsou ale trhliny v ledovci. Sníh je překryje „mostem“ a je z toho past na mamuta, v tomto případě na freeridistu. Bilance trhlin na Hintertuxu je skoro rekordní v porovnání s ostatními místy. Je tedy nutno vědět kde je možno se pohybovat a kde ne. Jednoduše řečeno, při pohledu z vrcholku sjezdovky (3250 m n.m.) ve směru poslední kabinové lanovky se lze na svahu pod ní pohybovat pouze nalevo, napravo jen v rozumné vzdálenosti. Pak už to může být nechtěná speleologická exkurze, ale o učiněných objevech se nikdo nedozví. Svah nalevo a pod kabinkou poskytuje sklon, který se jen tak jinde nenajde, a sníh je peřina. Takže to chce jet kudlu, aby člověk plaval jen po vršku, jinak to končí pádem v každém oblouku. Ale na učení freeridových technik jízdy je toto nejlepší místo, 100% bezpečné, žádné kameny, žádné díry. Navíc místo je vidět z terasy horské chaty, kde se v dobrém počasí válí na lehátkách a chytá bronz několik set šniclů, vuřtů, knedlíků, halušek, špaget a roštěnek (u těch není příslušnost to hlavní). Tendle víkend teda bylo nečekaně dost knedlíků (pokud to někdo nepochopil, je řeč o Češích). Kvalitní exhibiční jízda vyvolává kladnou odezvu u diváků, držkopády teda taky :-). Další místo na freeride je skalní město, které je hnedka vedle černé sjezdovky, která začíná tak 100 m opět pod konečnou stanicí kabinky na vrcholku. Dobrý je, že hnedka vedle jsou dvě kotvy, takže vyvážet a najíždět stopu lze do aleluja. Hodně zábavný místo. Nahoře opět jen prašanový svah, tentokrát už trošku mírnějšího sklonu, ale méně zdatný sněhojezdec (jedno na čem) to asi neskousne lehce. No a pak (tak od půlky) už jsou skalky či skály, záleží na fyzikálních chutích každého soudruha. Další místo na pecka snah je hned naproti. Stačí přejet na zadní kotvu, která je z obou stran lemovaná červenejma sjezdovkama (v cz by to byly černé). Přejezd je po takové dlouhé táhle značené jako modré, nicméně turisti ji jezdí obloučkama, nechápu. Todle místo je dobrý aby to člověk pustil a zkoušel dostat se tam kam chce co nejrychleji. Široký to je dost, pokud nepotkáte trotla šněrujícího od lajny k lajně, tak ztráty rychlosti nehrozí. Takže šupem nahoru kotvou. No a prostor mezi modrou a černou sjezdovkou je opět velké skalní město a na straně k černé jen svah se sněhem. Hodně rozlehlý to je, za celý den nelze užít vše, co toto místo nabízí.

S Hurikánem jsme začali obrážet postupně všechny místa. Já tu celou zimu nebyl, neb v listopadu si miláček přetrhal vazy hned na vršku jedná ze stop. Počasí azuro, teplota lehce pod nulou, co víc si přát. Sněhu je nějak moc, takže oproti poslednímu ježdění je všecko nové. První den se snažíme hodně jezdit, nefotíme, točíme jen sem tam něco, spíše zkušebně. Vše si necháváme na druhý den. Druhý den je počasí horší, fouká. To není ale problém. Potíží je světlo. Než se roztrhají mraky, tak pohled na bílé plochy při větším kalupu působí dojmem bílé tmy. Tak po hodině ježdění (spíše rozježdění) Hurikán přehlídne v prudkým svahu (na posledně jmenovaném místě) terasu udělanou rolbou pro zamezení padání lavin na sjezdovku pod náma. Páč tlačí do prken, jde tam popředku a štípe přední lyži. Je jasno, to je konečná, náhradní prkna sebou nemáme.

Zkouší s tím aspoň popojíždět, abychom něco nafotili a natočili. Mraky co clonily se roztrhaly, viditelnost je paráda … Zjišťujeme, že se s tím jezdit prostě nedá. Takže asi 3x sám dávám skalní město. Samotnýmu se jezdí blbě, dobrý je vědět, že je někdo někde blízko. Včera se nám podařilo utrhnout menší sesuv 30cm silné vrstvy sněhu na jednom ze svahů a všudypřítomné protilavinové zásahy do svahu pode mnou nejsou pro prdel turitům na sjezdovkách. Je čas oběda, balíme a jedeme dolů … Bohužel moc videomateriálu není a ten co je tak bych ho nerad teď vystřílel. Takže to co je na konci článku berte jako trailer. V konečným videu krom jiného bude i to co následovalo nebo předcházelo věcím z traileru. Doufám že do vánoc se povede dát do kupy kompletní video (potřebujeme toho jako ještě mraky dotočit, tohle je začátek). Cílem je snowscootový video. Blbý jen je, že na videjích z Hintertuxu jsem zatím převážně já, ale Hurikán má zase jedinečný video z tréninku „v doku“ při prvním noclehu :-). Bohužel, když ho dám sem, tak hodí hlášku o nefunkčnosti, ale jak to tu rozchodím, hned nasdílím. Zatím aspoň fotka v galerce - ovšem ten pohyb tam fakt chybí :-o.
Minigalerka je zde klik sem.


J.T.L.

Freeride Statenice

Už minulý týden mě Mr.Větvička lákal do Statenic, ale pro liják to nevyšlo. Statenice jsou velmi blízko Prahy a Mr. Větvička tu již několikátou sezónu velmi zdatně buduje. Kdyby někdo nevěděl kdo je Mr.Větvička, toto vysvětlení už snad nenechá nikoho na pochybách klik sem.
Dneska v podvečer mám chvíli volno, takže jdu do toho. Rychlá dohoda po telefonu a už mažu s hardtailem směr Statenice. Nejlíp je zaparkovat hned u fotbalovýho hřiště, je tam takovej plácek. Trať je taky na úrovni fotbalového hřiště, tak v jeho polovičce. To najde každý. A kdyby někdo nevěděl jak najít fotbalové hřiště ve Statenicích, tak to fakt nevím, neb metod je několik: od "huby" až po mapy na netu. Lokalita to je legální, majitel pozemku s výstavbou souhlasil. Případní uživatelé však musí respektovat co je vytvořeno, nedělat bordel, nic neničit, nezanechávat odpadky ... což by mělo být standardem, ale ... ale ...
Mr.Větvička má od vánoc šrouby v koleně, takže nejezdí a má čas budovat. A opravdu buduje. Je tu toho spousta nového. Některé věci z loňska jsou pryč, po nájezdu vandalů je neobnovoval a postavil něco nového. To co dominuje jsou všudypřítomné utažené klopenky. A ještě jeden rys je charakteristický, všecko je skutečně v lese, mezi stromy, občas mi to přijde jako nicmoc pocit :-). Do toho skůčky, skoky a mega skoky (něco rovně, něco trasfery). Taky něco málo lávek dole na konci jedné ze stop. Stop je několik, generelně 3. Pak je tu ještě mega gap, ten je extra (odjezd za dopadem kříží jednu ze stop).

V lese roste sekce malých lávek, které ale vždy na nájezdu začínají "hrbem", což je zdrojem zábavy :-). Tohle je teprve ve zrodu, jsou zatím jen 4 ale i tak to stačí. Jezdím sám, Mr.Větvička mě párkrát blejskne (koleno mu zatím nedovoluje jezdit), světlo rychle ubejvá.

Pak dorazí ještě Karlos, kterej tu je prvně, ale to už je světla fakt pomálu. Snažím se ho blejsknout na jednom novým skoku, ale je to mazanice.
Nevím co bych dál vysvětloval co tu je či není, něco málo skoků a tak je na fotkách v galerce.
Mr. Větvička buduje na nedaleké lokalitě i pump track, který ještě není hotov. Reportu se snad dočkáte brzy.
Galerka je tady (opět je z večera, takže shovívavost) klik sem.
J.T.L.

Nedělní odpoledne v Čerčanech

Protože jsem si včera na Komárce odpravil 888 na Démonovi, Human reaguje pružně a organizuje nedělní pojezd v Čerčanech. Neb jak říká, kde není lanovka, tak tam tahej jen hardtail. Nevím jestli s tím fakt souhlasím, ale je fakt že jezdit na něčem co nemá péro mi může jen pomoct. Na XC sice péro nemám, ale tam to je o něčem jiném :-). No dost keců, balím hardtail a po obědě mažu směr Čerčany.
Dobrá zpráva je, že to tam Human omrknul po okolí a zjistil jak si usnadnit tlačení - jak se vyvážet autem. S Humanem přijíždí Ice, já beru miláčka, který nás bude vozit, neb po plastice vazů je marná a tak tento druh zábavy na odpoledne přijímá. Sice ne s nadšením, ale ani není nutné použití speciálních vyjednávacích technik.
Na Humanovo auto s Humanovým držákem nacpeme 3 kola, celkem to jde. Ice je manekýn, běhá kolem a dělá že ho zajímá kde jaká helma ... když se chystám fotit nakládku, Ice vděčně blbne v záběru.

Přijíždí z lesa skupina bikerů co dorazila před náma, dnes je tu celkem plno.

Vtipkujeme, že už tu není tak mrtvo (jsme totiž u hřbitova).
Naložíno a jedeme nahoru. Nejde to sice až nahoru, což asi pochopí každý kdo tam byl :-), jedině že by jsme vlastnili BVP. Ale min 2/3 cesty to ušetří, navíc horní prudký kousek kde se leze skoro po kolenou není z druhé strany tak prudký. Trošku to komplikuje činnost firmy Lesy české republiky, která tu teď vyrobila celkem vydatnej mrdnik, ale komplikace to je únosná. Teda Ice to vidí jinak, ale má sluneční brejle, takže to je asi tím. Dolů to jde celkem dobře, ale dnes nejsem úplně ve své kůži, dost často jsem mimo trať. Prudkej vršek s okloněnejma svahama je na hardtailu zábava. Před přejezdem druhé cesty dává Human slušnou tlamu. Kdyby to bylo do vody, tak to je placák jak vyšitej. Směju se mu. Dlouho mi to nevydrží o kus dál na dvojáku jdu slušně na držku, teď se baví zezadu přijíždějící Ice. Zajímavé je, že tato situace se opakuje ještě v další jízdě na stejném skoku, jen to pro změnu posílám na druhou stanu lesa a tentokrát to v závěru zpestřuji šipkou přes řídítka. Human jedoucí předemnou si počkal, aby se podíval jak mi to v této jízdě půjde ... baví se výborně, stejně jako Ice zamnou. Ještě v letu slyším zezadu něco jako "ty krávo!" a když už se sbírám tak dodává že kdybych nešel do lesa tak mě přejel ... nebo říkal něco jinýho ... to se těžko vstřebávalo. Ale stejně jako předtím, jen oklepávám listí a krom nějaký ty modřiny a možná pár škrábanců se asi nic nestalo. To budu řešit až doma. Při tlačení na třetí jízdu Ice vykazuje dost divný duševní i tělesný stav, vypadá strhaně. Už při druhém tlačení mu doporučujeme zařadit nějakou aerobní aktivitu. Jeden mladík na dirtový Koně s pérem (sorry-vlastně se vzduchovým tlumičem), co se k nám na chvilku přidal, mu doporučuje aerobic :-). Čtvrtou jízdu Ice vynechává a regeneruje u zdí hřbitova. Opět se někde válím, tentokrát v horní částí v jedné hodně vyjeté zatáčce. Situace se opakuje o zatáčku níž i v poslední páté jízdě.
Dnes to bylo celkem příjemný poježdění, neužívám si to tu jako posledně, jsem po včerejší Komárce nějak utahanej, navíc hardtail mi nedaruje ani metr. Nějak dnes nemám jiný fotky, neb jsem sebou nic neměl, všecko jsem dycky nechal v autě včetně foťáku. Ale dnes by bylo nejzajímavější fotit mě, škoda že to někdo nedělal ... mohl jsem se já i vy pobavit.
Třešinkou na dortu je, že po cestě domů se s miláčkem zastavujeme v Průhonicích v Grossetu. Můj nápad na posezení na zahrádce při západu klidí velký úspěch (snažil sem se, po celodenním vyvážení). Ale to co chci sdělit je to, že tento podnik je tak trochu snobárna, sortiment je ale fajn. Bylo moc vtipný sledovat nechápavé pohledy hostů a jejich vyšňořenejch pečovatelek (na parkovišti samej Cayenne a Medvěd), když jsem vešel v kraťasech od hlíny, celkově dost špinavej a nějaká krev na holeni (tričko jsem si ale převlík!) :-). Jejich údiv nám fakt prodloužil život ...
Galerka chabá, jen dvě fotky ... klik sem.
J.T.L

Je tu opět Komárka

Dnes dopoledne mě po telefonu nahání Hurikán a hned do mě hučí, že na Komárce neprší, ne že by jako nemohlo začít, zase tak dobrý to není (neb chcanec kam se na webu podíváš) ... ale "přijeď, přijeď". OK, domlouváme se na odpoledne, nějak se snažím dát do kupy a vyrazit. Stačím ještě sem na stránky nasmažit vzkaz, že vyrážím na poobědní pojezd na Komárku. Už na dálnici policejní cvičení, samej minivan s težkooděncema a perou to směr Ústí ... z rádia zjišťuju, že se tam chystá nějaká taškařice ...
První lano dáváme ve 13:30, jsme jediný. Ani se tomu nedivím. Po cestě nahoru celkem klemra. Na dolní stanici je 10stC ... nahoře je tak 3, mraky od půlky kopce a mrholí. Vybavuju si diskusi, kdy jsme řešili jestli kraťasy nebo kalhoty, nelibě jsme se dohodli na kalhotech. Když teď na to myslím, tak to byla celkem zbytečná komedie. Nahoře potkáváme Vondruse, kterýho tu vozí jeho ještěrka. Nevim jak to s ní dělá, ochotně ho tu vozila už loni co si pamatuju. A možná ho vozila už i dřív, ale to sem eště dělal jen XC.
Kolem kopce pořád lítá policejní vrtulník, který monitoruje co se dějě v Ústí a taky v Krupce, kam se prý stahuje část "průvodu".
Jedem dolů, pouštíme to po loňské pohárovce. Mazec, kořeny, kameny to všecko je mokrý. Ani nevím jak, ale neválím se. Před další jízdou přichází Radek (místní letec a stavitel) aby zjistil jestli fakt jezdíme. My dáváme takovou zvláštní kombinaci, kdy každou chvíli jedeme po jiné části trati, až taky jedeme mimo trať, což byl od Hurikána záměr. Vyvrcholilo to skalkou, která nevypadala zrovna sjízdně, Hurikán ji dává hned z jízdy (už to prej měl vyhlídnutý od čtvrtka a schválně mě tam zatáhnul, abych ho kdyžtak sebral) a nadšen z výkonu se hned zválí na rovné cestě pod skalkou :-). Na tohle je on expert, vyválet se na místě kde už to nikdo nečeká.
Na další jízdu už tu je slušná sešlost, blíží se to deseti lidem. Dorazil Radek v plné polní (jarně potuněnej Franta), dredař z 69 v Řeznický (nový SXko), Sokol (na půjčeným BigHitu) a další lidi.




Přestalo mrholit, mraky se roztrhaly, trať trošku oschla. Jedeme freeride s Hurikánem a dredařem, kterej si to na SXku vyloženě užívá, což chápu. Ale co je hodně z kopce to mě baví, takže to tam hrnu a ani moc nechybuju. Bohužel to furt není vyjetý a zatím to neumožňuje loňský radovánky z rychlosti v těch největších sešupech.
Další jízdu si nechávám od Radka ukázat jak skákat jeden ze skoků na nové trati. Ještě před Radkem se na menším skoku vedle válí jeden novej týpek co má novýho BigHita a s DH začal letos. Končí to naštěstí jen pár drobnejma odřeninama. Radek to tam z velkýho skoku skládá parádně, radost se dívat. Dopad je na fotce úplne vlevo.

Na požádání ochotně vytlačí Frantu a dává to znova. No, mám jasno, na tendle skok si asi ještě chvíli počkám, nějak se nejsem schopnej srovnat s nájezdem. Nezdá se to, ale nesmí se najíždět až tak rychle, lepší je pomalu a více tahat, hned za dopadem je levá klopka. Minulej tejden byl někdo na skoku moc rychlej, v klopce šel ven do lesa na předek a přerazil řídítka o strom a sebe taky nějak pošramotil.
Skoro dole u lanovky je seskok ze zídky v hodně prudký pasáži, tam Sokol chytne nějakej divnej směr, letí někam do lesa, má rychlost, brzdit tam nejde ... čekám zda dole mine všechny stromy, naštěstí jo. To by hodně bolelo. Sokol s jeho kámošem to dnes už balí, nespěchaj s drcením kopce, zůstávají do zítřka.
Zjišťuju, že freeride variantě místní říkají i té nové trati co vystavěli loni na podzim (viz můj první report) a o té, které říkáme freeride já a Hurikán někteří neví ... takže to může vyvolat zmatek, až se někdo inspirován reportem bude někde po freeride pídit. Ale co, život není prdel, ne? :-)
Ještě pak jezdíme, říkám si že bych mohl něco nafotit, ale světlo je na nic. Moc to nevychází. Když jezdím, tak sebou vozím jen takovou hračku foťák. Jako poslední jízdu dáváme loňskou pohárovku. Od polovičky tratě poslední jízdy si říkám, že mi nejak divně chodí předek, nebo že sem asi nějakej znavenej, což ale fyzicky moc nepociťuju ... ale silně cítím, že něco není v cajku. Pak přejíždíme na tu úplně novou trať. Když se dole chystám balit kolo, koukám koukám, přední kolo vod voleje, a i rám a kliky jsou od oleje ... tuším. A je to tak, pravá noha vidle (ještě italská 888) je skoro bez oleje, když s ní zapumpuju, ještě z toho dole něco cáká. Kolem kovovýho kroužku co je pod kolečkem na štelování. Nikde sem s tim neprásknul, nijak sem to sice nešetřil, ale to by se stávat nemělo. Ten kovovej kroužek je dost volnej. Vybavuju si že sem byl mimo trať a prohnal sem to v kalupu přes nějakej metrovej stromek ... tak asi tam.

Ale naní tam vidět žádný poškození. No je to jedno, opravit se to musí tak i tak. Takže teď hold budu zase chvilku lítat jen na hardtailu, což po ICQ děsně těší Humana a už mi vymýšlí další program.
Více obrázečků tady v galerii klik sem.
J.T.L.

"Pohoda" a "Peklo" v Čerčanech

Po krátké diskusi na ICQ jsme se Humanem rozhodli projet trať v Čerčanech. Human je ortodoxní uživatel HT od Franty, takže nemám na vybranou, než abych taky vzal HT a Demo nechal v klidu odpočívat. Ono to ani nebude na škodu, trať na žehličku Démona moc není a navíc HT se lépe tlačí.
Teď ale musím udělat malou odbočku. V Čerčanech jsou tratě dvě, pracovně je teď nazvu "Pohoda" a "Peklo". Jedna je snadnější (známější) a jak jsem už napsal spíše na HT, nebo na menší zdvihy, druhá trať je vyloženě „hell“ (a mám pocit, že i tak trošku „secret“). Ne že by byla nějaká rozbitá nebo tak, je to skutečně peklo, skoky jaký se hned tak nevidí. Všechno poměrně technický, nájezdy ze zatáček a tak. O téhle „hell“ trati je něco na konci reportu. Nijak nepřeháním, jsem zvědav kdy se konečně někde objeví fotky odtud, protože na některých skocích je vidět že jsou postaveny nedávno a i působí dojmem, že nejsou ježděný. A pokud ano, tak pár jednotlivci a momentálně to někde vypadá jako funglofky (otisky od lopat a tak). Kdo chce vědět více, v druhé části reportu se něco dozví.
Takže se s Humanem domlouváme na pozdní odpoledne po práci s tím, že do tmy dáme co dáme. Sraz klasika na parkovišti u hřbitova. Human nějak nestíhá a přijíždí o chvilku později, takže si aspoň vyblesknu moje HT. Možná by bylo na místě poděkovat všem, co se podíleli na sestavení, protože 90% věcí je z výprodeje a velká část i z výprodeje v USA a bez několika ochotných lidiček bych to sem za ten nízký náklad nikdy nedostal. Takže děkuji miláčkovi a Kelly.

Samozřejmě pak fotím i Humanova Frantu. Human ihned přistrčí svoji novou helmu, to jen kdyby si ji někdo nevšimnul :-). Ta původní co měl ještě před měsícem, byla už fakt punk.

Trať u hřbitova nekončí, vede ještě kousek dolů, pár zábavných zatáček. Nahoru je možno tlačit přímo po trati, nebo tu je několik zkratek a ty po pár jízdách asi objeví každý. Nejde ale o nijak zásadní zkratky. Prvně je lepší stejně tlačit po trati kvůli pamatováku. Po zimě je trať v supr stavu. Skoky opravené, dosypané, některé trošku vylepšené. Human tu byl i před týdnem a tvrdí, že to bylo ještě před jarním tuningem. Posílám díky stavitelům a respektuji jejich požadavek a odstraňuju z článku mapu a jiné indicie. Na HT si to tu vyloženě užívám, cestička jak umetená, zatáčky v horní části na drift, dole zase klopenky. Vše nalajnováno aby se člověk nenudil. Skoky (skůčky) jsou přírodní, umělé, s dopady i bez a v dolní třetině je pár dvojáků. Jakožto ne moc pokročilý jezdec si užívám dvojáků po svém. Human je lítá s prstem v nose a občas daleko za dopad.

Já tak 5x hraním hodně natvrdo, jednou do pařezu který tvoří část dopadu. Zadní ráfek je OK a neskončilo to ani defektem, o kterém mimochodem Human tvrdil, že ten se na téhle trati vyrobit nedá. Po shlédnutí několika mých doskoků názor rychle přehodnocuje. Už se smráká tak vyrábíme na poslední jízdě pár fotek. Vím, že fotit v lese v dubnu v půl sedmé večer je nesmysl, ale nějakou fotku to přecejen chtělo. Nakonec není použitelné skoro nic. Takže neřešte co je mázlý (jako že všecko a i to co se nehýbe) a co je divně nasvětlený (jako že všecko). Šlo o to, nasdílet možným zájemcům o trať, že stojí za návštěvu. Mě se tu líbí moc, je to prostě pohodovka …

A teď tu máme onu „hell“ trať. Je to překvápko, na webu zatím není žádný info, žádná fotka odtud. A nebo možná je, ale Human ani já o ni nevíme. Trať začíná v podstatě na stejném místě jako ta pohodová, jen to chce včas jet jinam. Human napočítal 18 skoků, které na této trati má cenu počítat. Skoky běžných rozměrů se nezabývá. Většina skoků je za zatáčkou, nebo před zatáčkou, takže nám nějak nebere hlava jak udržet rychlost. Polety slušný a navíc dost často je využito pařezů či jiných „nerovností“. Zde však nejde o pařízky jako na první trati, ale pořezy co zastaví i traktor. Čím více dolů po trati, tím méně stop tu je, až dolní část působí vyloženě dojmem nepoužívání. Čárys mi teď po ICQ píše, že už to někoho viděl kompletně naskákat. To bych chtěl vidět, mazec. Jen na tu trať koukám s hubou dokořán. A není to o tom, že jsem tu dnes neměl celobrko Démona … tohle má prostě jinou dimenzi, hodně jinou. Za něco podobnýho by se nemusel stydět závod věhlasného jména. Na ukázku jedna fotka ze závěrečného skoku přes potok a pak už je jen louka ...

Tendle skok je v podstatě jeden z mála, který je rovně, není v bordelu, není zatáčka před ním, ani za ním (a šel snadno z ruky vyfotit neb nebyl v šeru v lese).

Galerka je tadyk, ale jak jsem už psal, světlo bylo mizérie klik sem.
J.T.L.

Jarní Komárka

I když je sněhu na horách ještě dostatek a přitom se dá už jezdit na biku v níže položených lokalitách, tak už to chtělo trošku změnu - chtělo to "lano". A najít místo kde jezdí lano a dá se provozovat biking není v CZ úplně snadný. V podstatě vím jen o jedné lokalitě, pokud má být řeč o něčem co je snadno dostupný. Takže kámoš Hurikán sebral svoje XC a jel se projet na Komárku, aby zrevidoval stav sněhu. Když zavolal, že OK, nebylo co řešit. Hned na parkovišti mi ukazoval, že terén revidoval pečlivě, velmi přepečlivě, velmi zblízka ... Ukazoval to pak ještě na dolní stanici lanovky, kde už teda vynechal ruku a nohu a soustředil se na prezentaci jedné specifické části ... :-). No co dodat víc, než aby na XC nelezl, když to neumí na úzké gumě.


Éterem se už nějakou dobu šířily zprávy o zavedení permic v letošním roce, takže jsem zvědav. Lokalitě by to určitě prospělo a podpořilo by to budovatelský elán místní komunity. Zatím jsme standardně platili 80 Kačen za jízdu, pokladní ale potvrdila, že se permice "řeší". Bude to nejspíše za 400 na den. Jak jsem koupil, tak prodávám, víc nevím.
Už z lanovky je vidět, že trať je suchá, sníh pryč, jen na horní planině se někde drží. Horní nucený přejezd po asfaltce už je ale bez sněhu, sem tam teče voda a je to jedno ze dvou míst, kde je možno se zasvinit. Zbytek kopce už měl jen jednu výraznější louži. Pro neznalé uvádím, že na místě je několik variant jak dolů. Je tu "stará DH" (která samotná má několik variant), pak tu máme "novou DH" (loňská pohárová). To jsou tratě, které jsou tak nějak známé. Od loňska funguje varianta, kterou nazýváme "freeride" a občas mě dost baví. Je místy hodně z kopce, část trasy jsem pomáhal najet a tak jsem zvědav v jakém je stavu. Je to takový trail, který není zrovna úplně vyježděnej. No a nakonec tu máme úplně novou trať šperkovanou místní komunitou od druhé poloviny loňského roku.
Chvíli přemýšlíme co dáme jako první, nakonec padla volba na novou trať, posledně zmíněnou variantu. Místní banda buduje poctivě, trail opět o něco vyšperkovanější.
Na novej trail se dostanete nejlépe tak, že jedete po "staré DH" a na malé planině za "dropíkem" jedete prostě rovně ... přehlédnout to nejde :-). Kdyby někdo netušil o jaký "dropík" se jedná, tak už to je snad z fotky jasný. Hurikán měl sice nějaký poznámky, ale nakonec mě tam blejsknul.


Na začátku jsou na výběr hned dva skoky, ten pravý byl pro mě novinka, levý si pamatuju loňska.


Nebudu to moc popisovat, každýmu doporučuju si to zkusit, obzvláště pravý skok na fotce vypadá, že nemá dopad ... ale má :-).

Nevím na kolik by mělo smysl popisovat co všecko ostatní na trati je a kudy vede. Kde začíná už teď víte, stačí se jí držet.

V současné době je trať zřejmě místníma hodně preferovaná, protože je hodně vyjetá bez listí a tak se na ní jede dobře.

Oproti tomu stará DH má zatím listí tolik, že občasným výletům do lesa se zabránit nedá.

Po pár jízdách se rozhodujeme, že vyzkoušíme freeride variantu. Hurikán si na tom stále trvá, i když hlásí sjetou přední brzdovou destičku. Popsat kde začíná freeride a jak ji najít je fakt problém, ale pokud ji někdo bude chtít vidět tak bez skrupulí ukážu na místě. Hned po pár metrech to vypadá, že tu letos snad ještě nikdo nebyl. A pokud jo, tak to není poznat. Uzounká cestička není mezi listím téměř vidět. Prudší pasáže jsou zábavné i v létě bez listí, dnes to je místy "no control". Když jsem jednu pasáž nebyl schopen projet aniž bych se zválel, tak jsem aspoň blejsknul Hurikána. Bohužel už byl za tím zajímavějším a na moje hlášky ať si kousek zatlačí gestikuloval způsobem, pro který neexistují písmenka. Asi to bude tím, že ji taky neprojel jen po kolech a taky něco mumlal o odřeninách z XC.

Co dodat ... Komárka mě opravdu baví. Lokalita má velký potenciál, což je vidět i z lanovky - v lese jsou místy vyjeté další stopy o kterých zatím nemám páru. Zavedení permic, pokud budou za rozumný peníz může na Komárku přitáhnout i další lidi budující cokoli ... a další, kteří tam budou jen jezdit. Rozhodně si to zkuste ...

Galerka tady klik sem.
A kdo vůbec netuší o jaké lokalitě je řeč (kde že to jako je), zde snad najde odpověď klik sem.
J.T.L.